Můj pohled na sobotní vítězný zápas s Jihlavou

Dnešní reportáž z vítězného zápasu proti Jihlavě budu psát výhradně z mého pohledu. Zda to bude objektivní nebo ne posuďte sami. První bych shrnul dění na trávníku. Od kluků bylo vidět, že hrají opravdu srdcem a nechali na hřišti všechno, což nakonec přineslo zasloužené tři body, které v prvním poločase krásným volejem vystřelil Gevorg Badalyan. Myslím že až na několik pasáží jsme utkání kontrolovali a stálo při nás i potřebné štěstí.

Nyní už bych přešel k samotnému dění v kotli a mimo něj. Už si připadám blbě, že skoro po každém domácím zápase musím zkritizovat tolik věci. No, asi budu moc náročnej . . . Začal bych takřka žalostní účastí Ultras. Opravdu je mi smutno, když si pak jmenuju ty lidi, kteří se zase a znovu nedostavili, občas mám fakt chuť sem ten seznam vypsat. Naopak mě poměrně potěšilo pár nových tváří, kteří na tento zápas do kotle dorazili a jevili zájem fandit – díky. Další „bohužel“ stojí za nepřítomností lídra, které je asi zbytečné zde řešit. Co dál – například odchod několika fanoušků během zápasu do neznáma, z neznámých důvodů (asi šli na druhou stranu, aby lépe viděli na vzdálenější branku na kterou jsme útočili). Také mě dost zklamalo, když se začal např. chorál „Zabojujte…“, který jsme zřejmě znali v kotli v počtu pěti lidí. Čím to je ? Že by tím, že web Ultras, především sekci chorály navštěvujeme jen my, správci ? Vypíchnout musím znovu poměrně častou nesehranost lidí z Ultras a BV – např. při vytažení transparentu, kdy každý měl zájem řvát něco jiného. Závěrem mě zklamala děkovačka po tomto veledůležitém zápase, když pomalu čtvrtka lidí ihned po odpískání mizí pryč . . . Ale chápu, tramvaj jezdí o víkend pouze jednou za patnáct minut.

Ještě bych dodal, že na tento zápas jsme kotel přesunuli do vedlejší části, na což bych rád slyšel názor ostatních, jak do dalších zápasů, ostatně jako názor na celý můj úhel pohledu. Fandění samotné (jakého jsme v tom počtu mohli dosáhnout) bych hodnotil kladně – ti co byli a zůstali až do konce se snažili a patřičný hukot se místy dostavil solidně, řekl bych že jsme patnáctku žluto-modrých domácí prostředí udělat nenechali. Nevím jak bych to už nazval, jednodušše asi jen že mi je líto, že musím tyhle kritická slova opět psát, ale soudný fanoušek by mně měl chápat. Vše jsem napsal pouze s úmyslem, aby se všichni, o kterých píšu alespoň trošku zamysleli, nikoli abych někoho chtěl naštvat a urazit. Jde mi o jediné – společně vytvořit co nejpočetnější kotel, který po celý zápas pojede jak má. bez toho, aby se vyskytovalo to, na co si ten trouba Denis neustále stěžuje. Díky za přečtení.

PS: Pro příště bychom měli natrénovat držení transparentu . . .

( 21.5.2011)

Prohra na hřišti, výhra v hledišti

Baník ve 26. kole zajížděl na hřiště nováčka do Sezimova Ústí, kam jsme se jako fanoušci vydali autobusem společně s hráči v pěti lidech. Do tranzitu bylo přihlášených totiž pouze osm lidí, avšak tento „výjezd“ i přes prohru všichni zúčastnění považují jako jeden z nejlepších vůbec. Vše začalo pohodovou cestou, výborným obědem v jedné vesničce po cestě. Zhruba dvě hodiny před zápasem jsme dorazili do místního lesního areálu Soukeník, kde nám velice přátelský pořadatel zajistil, že jsme si mohli jít zahrát fotbálek na umělku vedle hřiště, čehož jsme náležitě využili, zahráli si fotbálek, báčko (Patrik vítěz). Chvíli před zápasem jsme se vydali do našeho sektoru, který sice nebyl bůhvíjak luxusní, ale výhled byl velice dobrý, což musíme ocenit, když vzpomeneme na ostatní druholigové stánky. Vyvěsili jsme několik vlajek, náležitě se ve stánku občerstvili a již před začátkem vyzkoušeli nový chorál – zeleno-bílé srdce mé (doplněno v sekci chorály). Domácích se schází odhadem dvacet a začíná boj jak na hřišti, tak v hledišti. Od úvodu naplno v šesti lidech (doplnil nás Chlády) fandíme a možná i přeřváváme místní borce, kteří ovšem fandí také dost aktivně a především nás baví svou „dechovkou“, která se nám líbí a dáváme se do tance, na což místní zírají nevěřícnými pohledy. Zvuk místních trumpetistů skvěle zapadá do prostředí místního vesnického stadionu. Baník se po úvodní desetiminutovce dostává do vedení po výborné akci zakončenou přesnou střelou Martina Bednáře. Zkoušíme i další nový chorál – Baník je v nás, my se za něj budeme rvát …, který máme již delší dobu, ovšem až dnes bylo složení fanoušků hodné tomu, aby se to zkusilo a všichni naplno ŘVALI. Po našem vedoucím gólu přichází klasický scénář – domácí začínají čím dál víc tlačit a jen díky poctivému výkonu našich hráčů a především výborném Palečkovi držíme až do 42. minuty vedení, které tři minuty před pauzou smazává vedení náš kat  z podzimního zápasu – Mach. Ihned po odpískání poločasu jdeme do stínu, který nám zajišťují vlajky na plotě, jinak bychom se před až nepříjemně pálícím sluncem neschovali a slovo úpal, které bylo během zápasu taky v našem repertoáru fandění by mohlo někoho postihnout. Druhý poločas pokračuje ve stejném duchu jako ten první – aktivně podporujeme naše hráče, skáčeme, zpíváme a fandění si naplno užíváme, což jsme se také shodli, že ve větším počtu (např. Sokolov)  nebylo a bohužel se u nás najdou fanoušci, kteří vypadají, jako by fandili pouze z povinnosti, aby ti troubové neměli keci . . . Domácí celý zápas otáčejí a nakonec vítězí 3:1, což nás sice v naší situaci, kdy všichni sestupem ohrožení vyhráli, netěší, ovšem i tak si po zápase prozpěvujeme nejrůznější chorály, což přišli ocenit i domácí příznivci, kteří přišli pár minut po zápase k našemu sektoru, vysekli nám poklonu za výborné fandění, že podobní fanoušci u nich ještě nebyli, což pro nás bylo jakýmsi zadostiučiněním. Na cestě k autobusu nás zastavuje místní hospodský, že by rád naší šálu na výměnu. Celý výlet na jih Čech musíme až na výsledek zhodnotit pozitivně. Fanatické fandění v šesti lidech, milí hostitelé a cesta zpátky taky fajn – čtveřice Pavel, Patrik, Marcel, Tonda se velice baví, já však za jejich skoro nepřetžitého smíchu píšu tento report. Zmínit se musím na přání vedle neustále otravujícího Zorana, že dneska hrál naprosto výborně, což ocenili i domácí fanoušci, cituji:“Ta vaše jedenáctka nás pěkně sra*a, neustále se tam válel a simuloval.“ :D Zážitků je po dnešku opravdu dost. Tyhle výjezdy nejvěrnějších (bez jakékoliv narážky na ostatní fanoušky!!!) mají stejně něco do sebe . . .  Hold je do konce sezóny pořád o co hrát. A hned v sobotu první úkol – zdolat o postup bojující Vysočinu Jihlava.

(14.5.2011)

Jorge, thank you !

Hned po skončení zápasu při děkovačce pro nás bylo nepřijemným překvapením, když nám ke kotli přišel Eze oznámit, proč se jde Jorge s námi rozloučit. Z rodinných důvodů nás tak opustil pro většinu fanoušků nejlepší a nejvíc přátelský trenér, jaký kdy v Baníku za poslední roky působil. Proto jsme se se rozhodli, že se s ním půjdem rozloučit ještě následující den na zápas juniorky, kde jsme ho několikrát vyvolali a po zápase mu předali na památku šálu a vyfotili na hřišti společnou fotku, kterou jsme šli rovnou po zápase vyvolat, zarámovat a odnesli jí Jorgemu domů z čehož měl upřímnou radost a nejen on byl tím vším dojatý. Společně jsme mu ještě jednou popřáli hodně štěstí do života a další kariéry.

S "béčkem" Sparty bod za remízu 1:1

Další moc důležitý zápas nás čekal doma proti Spartě "B". Při dobré shodě okolností (prohry týmů hrajících o záchranu) a naší výhře jsme se mohli výrazně přiblížit záchraně, ovšem tradičně vše skončilo tak, jak nemělo. V kotli se nás tentokrát bez podpory BV sešlo poměrně málo, navíc několik jedinců (každý ví o kom mluvím) fandění z různých jejich důvodů fandění bojkotovali ! Ale i tak fandění bylo na průměrné úrovni domácích zápasů. Na hřišti v poměrně velkém horku hráči předváděli lehce ospalý výkon, který mírně pozvednul vedoucí gól po hlavičce Kevina. V zápase jsme si zkusili některé nové chorály, které se slušně chytly. Ve druhém poločase jsme po pěti minutách dostali branku na 1:1 a do konce zápasu měl každý tým ještě jednu obrovskou šanci, ovšem Franěk ani na druhé straně útočník neuspěl a to předevšeím díky skvělému zákroku navrátilce v bráně Lukáši Palečkovi. O poločas postupně dorazili i BV posíleni o několik lidí z Chomutova, kteří šli společně proti skupině Sparťanů - více na stránách Brüx Vandals. Pokud ovšem budu hodnotit fandění, tak až na 1-2 pokřiky byla jejich podpora nulová, což nás poněkud zklamalo po výborné druhé půli v minulém domácím zápase. Když však nejde hodnotit fight v hospodě po zápase, tak se asi nedá nic dělat. Za zmínku ještě stojí, že jsme přišli o choreo, které bylo den předem připraveno na stadioně, ze kterého z podivných nikým neznámých důvodů zmizelo . . . Po zápase proběhlo poděkování odcházejícímu trenérovi Jorge Aňonovi, který přišel k našemu kotli se rozloučit.

(9.5.2011)

Utrápená prohra v derby se Sokolovem

Třetím jarním výjezdem byl západočeský Sokolov, proti kterému se nám vůbec nedaří a ještě jsme ho ani jednou z 5 (po dnešním zápase 6) utkáních neporazili a získali akorát 2 body za remízy 1:1. V sobotním ránu se nás schází 23 a plně tak obsazujeme tranzit a vydáváme se na poměrně klidnou cestu přes Chomutov, Klášterec, Vary a ostatní vesnice do Sokolova. Zhruba půl hodiny před zápasem nečekaně rychle objevujem místní stadion a řidič nám staví přímo u sektoru, do kterého se bez zájmu pořadatelů dostáváme všichni zdarma :D Pověsíme vlajky, lehce zafandíme a všichni doufáme, že nějaké body uhrajem. Zápas začíná poměrně opatrně, bez šancí, což ovšem přeruší megašance Gevorga, který ovšem sám před gólmanem selhal. Domácí nás trestají chvíli před poločasem, když překvapí naprosto všechny, rozehrají trestňák bez písknutí rozhodčího a Mlika se sám před Pokorným nemýlil. Fandění probíhá celou dobu dost aktivně a střídáme jeden pokřik/chorál za druhým. Druhý poločas se hraje ve stejném světle jako první. Sokolov lehce aktivnější, vyhrává většinu soubojů, naše kraje opět špatný a jednodušše se nic nedaří. Fandění i tak dost dobré a nepřetržité. Vše vyvrcholý dalším "zbytečným" gólem v naší síti, když míč prolétne nikým nechtěný až do brány. Na to reagujem tím, že si zbytek zápasu co nejvíc vyřveme hlasivky a v 85. minutě rozjíždíme v našem sektoru mašinku, nacož ragují místní na stadionu nevěřícnými pohledy. Je to také oceněno fanoušky na webu Sokolova, kde mašinku a celkově naše fandění chválí. Zápas tak končí porážkou 2:0 a naši hráči (ani jeden) není schopný poděkovat za podporu jakýmkoliv potleskem, natož příchodem k našemu kotli. Každý si o tom udělá svůj obrázek. Pomalu mi to připomíná problém, který se řešil před pár lety v lize, že hráči nebyli schopní všichni po zápase (především venku) přijít k sektoru, poděkovat za podporu, najetou cestu a případná omluvu za předvedený výkon. Na zpáteční cestě je v tranzitu poměrně dobrá atmosféra, zkouší se nové chorály - tímto se omlouváme všem fanouškům, kteří spali, nebo se o to alespoň pokoušeli. Ještě musíme poděkovat naším fotografkám, které poctivě celý zápas "cvakali" a zde si můžete prohlédnout několik fotek:

(30.4.2011)

Zlaté tři body s Čáslaví

Dá se říct zápas jara proti Zenitu Čáslav jsme zvládli. Baník zvítězil 1:0 díky brance Martina Knakala. Hned začátek zápasu nevyšel podle představ. Na nástup byl připraven transparent pro Kristýnu Palečkovou, ovšem až nečekaně silný vítr celou snahu překazil. Ze začátkem zápasu přišli poslední opozdilci do kotle a začalo se fandit. Řekl bych klasický výkon na domácím zápase v podání Ultras 1909 a Brüx Vandals, kteří první půli v supportu moc nepomáhali. Opatrný první poločas s málo šancemi taky výkonu na tribuně moc nepřidal a skončil nerozhodně 0:0. Druhou půli ovšem začali jinak jak hráči (kteří hráli na bližší branku k našemu sektoru) více aktivně a to samé se dá říct o fandění v kotli. Nikdo konečně po většinu druhého poločasu nepostával nahoře a i podle reakcí hráčů a ostatních lidí na stadioně ( a že jich bylo ostudně málo) nám bylo řečeno, že podobně hlasitý kotel v Mostě delší dobu nebyl. Vše vyvrcholilo rozhodujícím gólem, který Knaky běžel oslavit k našemu kotli, což ještě více rozproudilo hlasivky a do konce zápasu už jsme nepřestávali ani na minutu fandit a patřičně si důležité vedení užívali. Zápas tak skončil naší výhrou, proběhla náležitá děkovačka a oddech jak u hráčů, tak u nás.

Text: D. K., Foto: Kateřina Pašková (25.4.2011)

Divoký zápas na Kladně, aneb problém s výjezdy

V nedělím odpoledni se kolem půl třetí scházíme u stadionu, vybíráme peníze a v počtu 37 lidí vyrážíme směr nedaleké Kladno. Cesta probíhá naprosto v pohodě. Prvním problém ze strany pořadatelů vzniká, když nás dobrou půlhodinu nechtějí vpustit na stadion, jelikož údajně nejsou klíče od brány. Na to reaguje dvojice BV vylezením na střechu místního rozpadlého stadionu, čímž během několika minut přichází telefon, aby okamžitě slezl dolů, nebo nebudeme vpuštěni na stadion vůbec. Nakonec se všichni dostanem do našeho sektoru, kde pověsíme vlajky a čekáme něco kolem půl hodiny do začátku zápasu. V prvním poločase probíhá fandění poměrně aktivně. Ovšem zhruba deset minut před koncem poločasu se stalo něco, co už nebývá na stadionech v dnešní době moc časté. Přímo v areálu stadionu se do sebe snaží naběhnout oba tábory chuligánů, které končí několika zatčenými na naší straně, kvůli "nečekané" okamžité účasti PČR. Baník se dostal do vedení, ovšem díky dvěma penaltám za tři minuty ještě poločas končí ve prospěch Kladna. Ve druhé půli dostáváme postupně další a další góly, díky čemuž skoro 99% lidí v kotli přestává mít zájem o fandění. V průběhu druhé půle se většina BV dostává zpět do našeho sektoru a do konce společně sledujeme opravdu bláznivý zápas z obou stran. Baník v posledních minutách vstřelil ještě dvě branky a skóre tak končí výsledkem - 5:3. Na cestě zpátky už je nám (zástupcům Ultras) vedením poměrně jasně naznačeno, že takhle to výjezdech opravdu nejde a pokud BV opravdu mají zapotřebí každý venkovní zápas alespoň polovinu zápasu být nepřítomni na stadioně, tak je zbytečné, aby vedení přispívalo na tyto společné výjezdy.

(19.4.2011)

Zasloužený bod proti lídrovi tabulky

Baník ve 21. kole druhé ligy vybojoval důležitý a zasloužený bod proti Dukle. V kotli se nás schází opět velice málo. BV to mají odůvodněné piknikem v Krupce, dost lidi od nás nedorazilo z různých důvodů, které nám ovšem nejsou známé... Takže opět klasická sestava Ultras těch nejvěrnějších, kteří nemají zapotřebí se neustále vymlouvat, že nemůžou na fotbal. Fandění probíhá v prvním poločase poněkud ospalým tempem, jelikož nás fandilo málo a ještě Baník nepředváděl zrovna atraktivní fotbal, který by donutil některé čumily pusu otevřít. Ovšem druhý poločas už byl jak ze strany kluků na hřišti, tak od nás v kotli mnohem kvalitnější. Baník Duklu přitlačil a chyběl pouze kousek štěstí, aby jsme získali ještě od dva body navíc. Support především i díky několika BV, kteří sešli dolů a přidali se k našemu fandění byl pozvednut o třídu výš a i podle ohlasů lidí mimo kotel nám bylo řečeno, že to bylo znát, když se přidá 6-7 HLASŮ. Ještě bych připoměl transparent, který byl vytažen ve 45. minutě - Pyro není zločin, na podporu a spojení se velké většiny kotlů v naší republice na tento víkend, jako vyjádření na toto neustále dokola rozebírané téma. V kotli se také ztratil foťák značky Olympus. Prosíme tedy toho, kdo ho eventuelně našel, ať se ozve.

(12.4.2011)

Po výborném výkonu tři body z Varnsdorfu

Po dlouhé době se dokázali dát dohromadi lidi na autobusový výjezd. Ovšem ani přestože byla cena pouhých 50,- za vstupenku se všech 45 míst obsadit nedokázalo. Ovšem někteří opět odřekli chvíli před odjezdem, nebo nedorazili vůbec a nedali vědět proč. Bohužel mají pro příště smůlu (ti co nedorazili bez jakéhokoliv vysvětlení). Takže jsme vyrazili v počtu 32 z Mostu, další tři alkoholiky jsme nabrali v Bílině. Náš autobus v poklidu za občasného zařvání, posilňování alkoholem (sice trochu pomaleji) pokračoval až k jedné zastávce před Děčín, kde nám bylo oznámeno, že jsme dojeli z důvodu nějaké závady. Tak se muselo čekat přes hodinu na nový bus, který vyjel z Mostu. Každý se snažil zabavit jinak. Někdo lezl na stříšku místní zastávky, díky čemu dorazili na pobídku projíždějícího auta páni s pendreky. Ale vše proběhlo bez problémů a po domluvě zachvíli zmizeli. Další se opalovali na nedalekém poli, někdo seděl v autobuse, pár lidí hrálo kuželky pomocí flašek od piva a kamenů ( Tomi byl nejúspějšnější ). No prostě se to nějak přečkalo a příjezdu nového (většího) autobusu se pokračovalo směr Varnsdorf. Jelikož pauza byla delší než se čekalo, tak příjezd na stadion se lehce opozdil a dorazili jsme až na 15. minutu. Bohužel hned po příjezdu byli BV kontaktováni kamarády ze Slávie a šli s nimi na setkání kus od Varnsdorfu. Tím pádem nás bylo o více než deset méně a další tři - čtyři fanoušci pouze postávali v sektoru bez nějakých známek aktivního fandění. Ovšem i tak fandění probíhalo ve slušném tempu. Především pak co jsme vstřelili první a druhý gól, tak šel support ještě více nahoru a vytvořili jsme našim hráčům víceméně domácí prostředí. Tři minuty před koncem zápasu dorazili BV ( Tomi by nejúspěšnější ) a společně jsme oslavili s hráči veledůležité tři body. Zpáteční cesta opět proběhla v klidu. Tím pádem můžeme i s výhledem na další výjezdy hodnotit tento výlet kladně. Nyní doma Dukla, potom do Kladna. Naplníme konečně celý autobus do posledního místa ? - Cena bude určena v nejbližších dnech.

( 3.4.2011 )

Další prohra s Vlašimí, rodí se "oblíbený" soupeř

Druhý jarní zápas a opět doma. Po penaltové výhře nad Karvinou a předzápasové formy Vlašimi se dala čekat výhra. Soupěř měl na kontě pět proher v řadě a tým, který má v útoku hráče jako Strnad, Nádeníček, Bálek byl v krizi. Ovšem hned dva prvně jmenovaní nás pohřbili. V desáté minuté Nádeníček doťukl balón za čáru. Dvě minuty na to sice krásnými nůžkami vyrovnal Zoran, ale ještě do poločasu šla Vlašim znovu do vedení, šibenici z přímáku vymetl Strnad. Na začátku druhé půle sice opět srovnal Danoski, ale přetahovou rozhodl Droppa, který podobně jako Nádeníček z čáry dokopl míč za čáru. V závěru jsme měli ještě poměrně velký tlak, tyč, břevno, Jednička v těsné blízkosti gólmana taky nedal a tak si s Vlašimí připisujem čtvrtou porážku ze čtyř zápasů. Toť asi stručně vše k samotnému zápasu. Na tribuně, nebo spíše v kotli tentokrát mnohem, možná jednou tak menší počet lidí než s Karvinou. Ovšem z mého pohledu úroveň a hlasitost fandění byla minimálně na stejné úrovni jako minulý týden, možná ještě o něco lepší. Tentokrát bylo méně těch, kteří by jen stáli s rukama v kapsách a otevřeli pusu jednou za poločas. Škoda, že z Ultras zase plno lidí chybělo - nemoc, zápas, práce a podobné důvody. Většina z BV byla na akci v Bydžově a zbytek postával a povídal se u jejich oblíbené zíďky vedle kotle. Ovšem souhlasím, že malí sotva desetiletí cikáni, kteří tam po sobě akorát hází papírky a dělají bordel tam nemají co dělat a pro příště jim to bude náležitě řečeno. Doufám, že příště bude počet opět dosahovat alespoň padesáti kusů a fandění opět půjde o krok nahoru

Rozhovor s Petrem Jendruščákem

Jak bys zhodnotil první jarní vystoupení proti Karviné ?

Můžem bejt spokojený se ziskem všech bodů a myslim že naše hra v prvnim poločase nebyla špatná. V druhym poločase se nám přestala dařit kombinace a naše vedení přinulito Karvinou převzít iniciativu. Do vyložených šancí se ale nedostávali a nakonec jsme byli štastnější my.

Vstřelil si oba góly z penalty, co se ti honilo hlavou když si šel na penaltu v 93. minutě ?

Samozřejmě jsem věděl o co jde a že když dám,tak vyhrajem. Nepřemýšlel jsem o možnosti,že bych gol nedal. Dost jsem si oddychl,když to tam nakonec spadlo,nekopl jsem to úplně ideálně :-)

Terén byl prý hodně špatný, opravdu to tak stěžovalo kombinaci ?

Terén kombinaci nenahrával,ale my jinej fotbal hrát vlastně ani neumíme a nechceme,takže i na takovym hřišti se o to musíme pokoušel. Terén nebyl ideální,ale už jsem hrál na mnohem horších hřištích po zimní přestávce.

Co řikáš na domácí kotel ?

Kotel byl fantastickej,hodně nám to pomáhá a jsme rádi za každej hlas,kterej se z tribun slyšet.

Co mohou fanoušci čekat od příštího domácího zápasu s Vlašimí ?

Asi jako od každýho zápasu doma..maximální nasazení a snahu získat všechny body. A doufám že koukatelnej fotbal :-)

Co bys fanouškům vzkázal ?

Vzkázal bych, že děkujeme že jsou slyšet a podporujou nás..vážíme si toho a doufám že v tak velkym počtu budou chodit i dál.

Baník doma a vítězně

V sobotu vypukla jarní část druhé ligy a Baník i fanoušci do ní vstoupili uspěšně. Přestávka byla dlouhá a každý se už těšil na fotbal a na to až si zafandí. Před zápasem se Ultras i BV schází u Rozkvětu odkud bude pochod přímo na stadion. Sešlo se nás něco kolem 30 až 35 a cesta na stadion je doprovázena různými pokřiky a tak jsme městu ukázali, že Ultras i BV jsou zde. Po příchodu na stadion se pověsí vlajky na plot, roztáhne se sektorovka, někteří si zajdou ještě na pivo a pomalu se může začít. V kotli se nás schází neuvěřitelných 60 fans, možná že i víc, cože je na druhou ligu nevídaný počet a od doby 1. ligy vůbec největší počet na Baník! V sektoru hostí je taky pár lidí, cca 10 fanoušků. Hned na začátek zápasu jsme si připravili jako již tradičně nastříhané papírky a chorál Ultras tady zase je a v takovém počtu to znělo opravdu velmi slušně. A jak čas ubýhal, tak neubývali pokřiky a chorály a fandilo se nepřetržitě, chvíli pokřiky BV, pak zase pokřiky Ultras. V 15. minutě jsme vytáhli choreo proti ČMFS a UEFA, proti modernímu fotbalu, které jsme doplnili o pokřik český fotbal pro fanoušky a ku*vy ze svazu. V první polovině zápasu se toho na hřišti moc neudálo a hra byla vyrovnaná, ale v domácím sektoru se povzbuzovalo dál. Do druhé půle jsme my vykročili opět hlasitě a vyplatilo se. V 49. minutě byla odpískána penalta na našeho hráče a na značku pokutového kopu si míč postavil Péťa Jendruščák. Na tribuně to jen hučelo a když Pétr svůj pokutový kop proměnil, vypuklo v kotli hotové peklo, maximální radost z prvního jarního gólu. Vedení 1:0 nabudilo mnohem lepší atmosféru a tak se stále fandilo jak se na takový kotel patří, stále se střídali pokřiky a chorály. Bohužel v 64. minutě přišel šok a to když Karviná vyrovnala, ale hned jsme se z toho dostali a fandili dál. Pomalu docházeli hlasivky, ale každý se snažil jak jen to šlo a věřili jsme, že přeci jen ten vítězný gól může padnout. A čekalo se opravdu do uplného konce, kdy v 90+3 minutě byla opět odpískaná penalta na Standu Hofmanna ml., to už v kotli vypukla radost jako bysme vedli. Složitého úkolu se opět chopil Jendruščák a ani po druhé neselhal, 2:1 pro Baníček! To už bylo jasné, že Most vyhrál a tak přišla obrovská úleva a radost z prvního jarního vítězství. Na hřišti, ale vypukla strkanice mezi týmy, když Karviná neunesla porážku v poslední možné chvíli. Hráči nám ještě přišli poděkovat a vychutnali jsme si tak výhru na našem stadionu.

Zápas se, ale neobešel bez dýmovnice a to i přesto, že nebyla dovolena delégátem ČMFS. Před začátkem jarní části ligy, se stanovili určitá pravidla s vedením klubu a pokud nebudem dodržovat tyto pravidla můžeme počítat, že s námi vedení nebude spolupracovat. Vždy před zápasem se dozvíme, zda pyrotechniku můžeme použít či nikoliv. Proto ještě jednou všechny žádáme, aby tyto pravidla dodržovali.

Co říkají hráči Baníku na fandění?

Zeptali jsme se hráčů, co říkají na fandění v Mostě a jak vnímají povzbuzování, když jsou na hřišti. Odpovědi byli kladné a doufáme, že ta atmosféra bude ještě lepší a že se nás bude scházet v kotli víc a víc a vytvoříme klukům lepší atmosféru.

Jaký máš názor na mostecké fanoušky a jak se ti líbí fandění?

 Petr Jendruščák: „Jsem moc rád, že máme fanoušky a že nás podporujete. Je dobrý vědět, že to nehrajeme jen pro sebe a že se na víkend těší ještě někdo kromě nás.“

 Martin Bednář: „Fandění se mi líbí a nějak zvlášť názor na Vás nemám, jsem rád, že nám fandíte a podporujete nás.“

 Stanislav Hofmann: „Já si myslím, že je moc dobře že se tu tvoří nová skupina fanoušků a věřím, že těm, kteří už fandí, to vydrží a vytvoříte dobrou partu pro fandění. Vím, že v Mostě je to složitý a proto si toho moc vážím a zvlášť když vás vidím na venkovních zápasech.“

Vnímáš při zápase povzbuzování fanoušků?

 Petr Jendruščák: „Fandění samozřejmě vnímá každý z nás a slyšet fanoušky je motivující všem to dává síly navíc.“

 Martin Bednář: „Nelze neslyšet fandění, a když křičí tvé jméno kotel, tak je to ještě lepší.“

 Stanislav Hofmann: „Samozřejmě fandění na hřišti vnímám, slyším vaše pokřiky, a když už křičíte moje jméno, tak mi to dodává novou sílu, protože vím, že zamnou, někdo stojí.“

Jsme rádi, že to co děláme a co nás baví má takovou odezvu u hráčů. Doufáme, že se nás bude scházet ještě více a vytvořím zde takové prostředí, které kluky požene každý zápas za třemi body. Fandění není totiž nějaký zločin, jak si většina lidí představuje, je to oddanost svému klubu, bavení se fotbalem, vytváření dobré atmosféry a určitým způsobem i životní styl.

Přejeme hráčům do jarní části sezóny co nejvíce bodů, ať se daří na hřišti i mimo něj a my tu budeme stále s vámi, ať už se daří nebo ne, jsme jeden tým!

V posledním zápase na podzim porážka na Spartě

Baníkovci v dohrávaném 10. kole prohráli v Horních Počernicích s béčkem Sparty 2:1. Za Baník sice dokázal srovnat trápící se Franěk, mladí sparťani se ovšem v 55. minutě opět dostali vedení, které do konce zápasu uhájili. Do Prahy se nakonec kromě pražských fanoušků nevydal nikdo, jelikož řidiči měli práci a fotbalisti jeli společně s béčkem, takže měli plno. Netřeba více komentovat. Nyní jsou přednější jiné věci než to, jestli jsme na Spartě uhráli bod, vyhráli, nebo prohráli.

(14.11.2010)