Jaká byla sezóna z pohledu Ultras 1909?
Teprve před pár dny skončila sezóna 2011/2012, která byla pro fanouška Baníku určitě zajímavá. Každopádně nejzajímavější, nejnapínavější a nejemotivnější ze všech čtyř druholigových po sestupu. A to z pohledu jak na hřiště, tak na kotel. Po podzimní části odepisovaný tým na předposledním místě tabulky s šestibodovou ztrátou na nesestupovou příčku. Na jaře však neskutečná stíhací jízda korunovaná druhým nejlepším týmem jara a devátou příčkou! I kotel oproti minulé sezóně šel výrazně nahoru. Základem bylo přesunutí pod střechu do sektoru F, kde je pochopitelně akustika o poznání lepší, než v kleci, která bylo mimo jiné už tak výrazně odřízlá od zbytku tribuny. Pojďme si v plusech a mínusech shrnout celou sezónu v podání nás, fanoušků.
+ Počet lidí v kotli - V porovnání s minulou sezónou veliká změna. Již na první zápas sezóny s Brnem přišlo do kotle cca 50 lidí a atmosféra byla výborná. Alespoň tedy v kontrastu s kotlem v té předešlé sezóně. Až na výjimky, jako byly zápasy s Čáslaví, se Sokolovem nebo se Znojmem, byla účast lidí v kotli vždy obstojná. Jaro však bylo ještě o poznání lepší. Zápas s Vlašimí, kde počet dosahoval 70 kusů, či derby s Ústím, kde byla necelá stovka!
+ Žádná nula při výjezdech, konečně! - Ani v dobách první ligy se nenašla sezóna, kdy by na každém venkovním zápase bylo alespoň několik fanoušků našeho týmu. Tenhle rok se však může přepsat historie! Začalo to Znojmem, končilo Brnem. Náš nejmenší počet fanoušků venku byla Karviná - 5, jinak i na ostatní daleké výjezdy - Třinec, Zlín, Brno, Znojmo, nikde nechyběli Ultras 1909.
+ Slušný počet nových chorálů, nová vlajka, chorea - Od přípravy na tuto sezónu, kdy jsme na turnaji v Berouně vyzkoušli několik nových chorálů se tento kolotoč vymýšlení neustále nových chorálů nezastavil. Velký počet se ujal, ať už díky inspiraci v cizině, či na Slovácku. Nechala se také vyrobit nová vlajka na plot - "Vládci severu" o rozměrech 5 x 1,5 m. Během jarní části bylo přiděláno 55 kusů černo-zelno-bílých malých mávaček. Během podzimní části byla tvorba chorea velice zanedbaná. Na co se kašlalo na podzim, to se maximálně vynahradilo během jara. Na každý domácí zápas připraveno nějaké choreo, nechybělo ani pyro a nová menší sektorovka. Na poslední domácí zápas proti Táborsku připravena i menší pyroshow.
+ Skvělé výjezdy - Ústí, Čáslav, Sparta, Sokolov a spousta dalších - Jak už bylo zmíněno, na žádném z venkovních zápasů jsme nechyběli. A především během jarní části se našlo hned několik famózních výjezdů. Na podzim je potřeba určitě vyzdvihnout výjezd do Ústí v počtu zhruba 35 lidí vlakem. Na poměry jara nikterak závratné číslo, na tribuně však perfektní zábava. Za stavu 3:0 pro domácí naprosté bavení se supportem, několikaminutový chorál "Okolo Mostu" dle inspirace řeckého Arisu. Na jaře autobus v Čáslavi okořeněný vítězstvím 2:1, tedy i veliká euforie v kotli, cca 60 fanoušků na Spartě "B", což byl co do počtu nejlepší výjezd. Také perfektní support, pyrotechnika, choreo a ke všemu vítězství 2:0. Vrchol výjezdů byl však zřejmě Sokolov. Zápas, kde jsme se mohli definitivně zachránit, pokud bychom bodovali. Přestože tomu věřilo jen málo z nás, že podáme takový výkon a odvezeme si tři body za vítězství 2:0, tohle se opravdu stalo skutečností. Všichni jsme po gólu Tomáše Pilaře na 0:2 věděli, co to znamená - ZÁCHRANA. Oslava gólu, fanatické fandění a perfektní děkovačka po zápase i během společné zastávky autobusů v Karlových Varech.
Zde jsou počty fanoušků na všech výjezdech: Znojmo - 8, Vlašim - 16, Ústí - 35, Zlín - 5, Karviná - 5, Bohemka - 25, Táborsko - 21, Čáslav - 45, Třinec - 15, Varnsdorf - 38, Sparta "B" - 60, Opava - 9, Jihlava - 23, Sokolov - 55, Brno - 12
+ Fandění na turnajích U12 - Zimní přestávka byla dlouhá a dostali jsme hned dvakrát perfektní příležitost jít si potrénovat hlasivky na halové turnaje žákovského týmu našich dvanáctiletých fotbalistů. První se uskutečnil turnaj koncem ledna ve velebudické hale, kde se nás sešlo na 25 a i díky suprové akustice haly bylo fandění parádní. Děkovačky po vítězných zápasech a upřímná radost malých baníkovců byla k nezaplacení. O několik dní později jsme si podobnou akci zopakovali na mezinárodním turnaji U12 v Ústí nad Labem. Tam nás přicestovalo opět kolem 25 a náš kotel obdržel od pořadatelu cenu fair-play za výbornou atmosféru v průběhu turnaje.
+ Propagace Ultras 1909 - Reportáže ze zápasů a z výjezdů zasílané na nově vzniklý fanouškovský web Supporters.cz, nás určitě dostaly do podvědomí většiny, ne-li všech ultras táborů v ČR. Video-sestřihy z fandění přidávané na Youtube, sdílené právě webem Supporters, sdílené ofic. webem FKBM, tudíž stovky, někdy i přes tisíc shlédnutí.
+ Podpořte áčko, my podpoříme vás - Akce, která byla rozjeta před začátkem jarní části. Byla směřována na týmy ze všech mládežnickým kategorií FAJM. Nejvíc se jí ujaly však žákovské týmy U15,14 a 12. Pokud nepodávali míče, vždy část týmu přišla fandit a pomoci tak kotli. Na většinu jarních zápasů tak bylo v kotli 20-25 kluků, za což jim patří dík. U12 byla věnována podpora již v zimě, to však z důvodu, že někteří z nich chodili fandit již v průběhu podzimu. Bohužel však poděkování v podobě fandění U15 a U14 se nezdařilo. Na jejich zápas se nás sešlo zhruba deset a to není počet, odpovídající tomu, jakou měrou pomáhali oni 1909. Ale omluva jim již byla napsána a pro příští sezónu bude určitě zjednána náprava.
- Toho, co se nepovedlo tuto sezónu bylo naštěstí výrazné méně, než toho pozitivního. Proto shrňme několik negativních bodů do jednoho. Začněme u toho, že některé zápasy si zasloužili větší nebo ještě větší počet lidí v kotli. Víme, jaký je zhruba potencionální počet fanoušků a kdyby jednou opravdu přišli na fotbal, stovka by nebyla vůbec žádný problém. Už jsme si však zvykli, že někteří fanoušci dají raději přednost jiným zájmům, bohužel. Dalším nekonečným a zoufalým příběhem je "slibování fanoušků při výjezdech". Nebyl jediný výjezd, kdy se jelo autobusem či tranzitem, aby se několik lidí neomluvilo v den výjezdu, či nedorazili vůbec! Pozastavit se, je také potřeba nad tím, jak se chovat k věcem na fandění - mávačky, vlajky. Způsob mávání některých fanoušků bylo někdy natolik "fanatické", že více jak polovina mávaček je na opravu. Posledním bodem, který byl kolikrát zklamáním ,byla úroveň fandění v některých pasážích zápasů - když se prohrává, když se vyhrává. V obou případech kolikrát scházela (především doma) větší euforie, větší fanatismus.
Co napsat závěrem ? Snad jen poděkovat všem, kteří se podíleli v této sezóně svou aktivitou v kotli, pří výjezdech. Výrazné poděkování pak těm, kteří se starali o celkový chod kotle - kontakt s vedením, organizace výjezdů, tvorba chorea a prostě vše k co nejlepšímu obrazu naší skupiny. Doufejme, že stále víc lidí pochopí, že chodit na fotbal nemusí vždy znamenat přijít na tribunu a 90 minut se dívat na nudu v podání druholigových fotbalistů. Že přítomnost v kotli posouvá zážitek z fotbalu o několik úrovní výš a není hezčí pocit, než jít ze stadionu bez hlasu s pocitem výborného supportu a vítězství na hřišti. Snad se naše řady budou i nadále rozšiřovat a již tu nadcházející sezónu nebude problém dosáhnout stovky lidí v kotli !
Buďte aktivní, komentujte, sdílejte fotky na Facebooku a pomozte nám dostat tento náš fanatismus do podvědomí co nejvíce potencionálních, nových fanoušků v našem městě ! Vše je o práci a aktivitě a lidé musí vidět, že tato zábava za to opravdu stojí a i oni se nemusí nudit doma u počítače.
Tak zase v nové sezóně ;-) Jako vždycky - fanaticky!
(30.5.2012)
Milan Kerbr: "Výborný půlrok. A fanoušci ? Přijemné překvapení"
Jedním z hráčů, který přišel v zimně na hostování do konce sezóny je Milan Kerbr. My vám s ním přinášíme rozhovor o jeho působení v dresu Baníku, zeptali jsme se také na fanoušky. Přejeme příjemné počtení :-)
Milane, sezóna je za námi, i ty jsi pomohl svými výkony k záchraně a nakonec skvělému devátému místu. Jak bys půlrok strávený u nás zhodnotil ?
Nemůžu říct nic jiného než to, že tento půlrok byl v Mostě byl pro mě výborný. Zachránili jsme se dvě kola před konce soutěže, Sešla se tu výborná parta fotbalistů, lidi z realizačního týmu. Každý nějakým způsobem k té záchraně pomohl, takže určitě spokojenost.
Co bys řekl o Mostu jako takovém ? Jak se ti tu líbilo ? Stihl jsi poznat město a okolí ?
Tak s klukama jsme hodně chodili na obědy, nebo jen tak sednout na kafe. Takže Most jsem si prohédl a líbilo se mi tu. Nejvíc asi hrad Hněvín, ze kterého byla nadšená i ségra, když zamnou byla na návštěvě.
Co bys řekl na partu, jaká se tu během jarní části utvořila ? Během zimní přestávky tu vznikl prakticky nový tým.
Jak už jsem řekl, parta byla výborná. Když jsem zjistil, kolik hráčů má dojít, tak jsem si nemyslel, že si takhle sedneme v kabině i na hřišti. Ale stal se pravý opak a za to jsem rád.
Záchrana druhé ligy byla definitivně zajištěná dvě kola před koncem, již předtím to vypadalo velice nadějně. Kdybys měl vyjmenovat v bodech, co podle tebe rozhodlo o záchraně, co, případně kdo by to byl ?
Pro nás byl rozhodující každý zápas, takže jsme hráli dá se říct stále pod tlakem. Museli jsme jít do každého zápasu jen s tím, že jdeme na hřiště odevzat vše a nebereme nic jiného, než tři body. Na tomhle má zásluhu celý tým od Bertyho až po Mlikyse.
Po příchodu do Mostu sis dal osobní cíl, vstřelit alespoň pět gólů, dal jsi tři. Jak jsi spokojený s tímto a celkově se svými výkony ?
Těch pět branek byl můj osobní cíl, který si dávám před každou sezónou. Teď se mi to nesplnilo, ale jsem rád alespoň za ty tři branky a doufám, že jsem těmi góly a výkony týmu nějak mohl pomoct.
Povedených zápasů na jaře je hodně, pro fanouška Baníku nezvyk. Jaký byl však pro tebe ten nejlepší ? Ať už kvůli výsledku, atmosféře, tvému osobnímu výkonu.
Osobně jsem si asi nejvíc užil zápas v Opavě, kde jsme se dokázali semknout za stavu 2:0 a ještě vyrovnat. Byla tam i výborná atmosféra a povedlo se mi vstřelit i branku, takže tenhle zápas byl pro mě asi nejlepší.
Pojďme k fanouškům. Ze svého působení ve Slovácku jsi byl na skvělou atmosféru určitě zvyklý. S jakým očekáváním jsi v tomto přicházel do Mostu a jaká byla nakonec realita ?
Tak Slovácko má podle mě nejlepší fanoušky v lize a atmosféra při zápasech je neskutečná. Upřímně jsem nevěděl, jak to bude vypadat při zápasech v Mostě. Měl jsem informace od klubu, že na zápas chodí okolo 700 diváků, ale to je tak vše. Jak jsem přišel, tak mě však mile překvapilo, jaký je tu kotel.
I ty jsi patřil k hráčům, které si kotel velice oblíbil. Patříš mezi hráče, kteří vnímají na hřišti podporu fanoušků, nebo se snažíš soustředit pouze na hru ?
Byl jsem rád za podporu fanoušků a určitě jsem to vnímal. Každého hráče potěší, když fanoušci vyvolávají jeho jméno :-)
Hned po úvodních zápasech v mosteckém dresu jsi však přiznal, že některé chorály jsou ti povědomé ze Slovácka. Co bys řekl na adresu nás, fanoušků, během jarní stíhací jízdy za záchranou ?
Jak jsem říkal, těch převzatých chorálů jsem si hned všiml a byl jsem docela překvapený. Ale máte to hezky udělané a vždy vás šlo dobře slyšet. A třeba z vašeho výjezdu do Třince jsem byl vykulený, až jak daleko cestujete kvůli týmu a jeho podpoře při zápase.
Na závěr ti chceme v každém případě poděkovat za odvedenou práci v Baníku během stráveného půlroku a v další kariéře ti popřát jenom spoustu úspěchů a hlavně zdraví. Měl bys nějaký vzkaz pro fanoušky Baníku Most ?
Děkuju moc a vám fanouškům můžu jen smeknout klobouk, že jste za týmem stáli každý zápas, i když se nadařilo a za to opravdu veliký dík, bez vás by to určitě nešlo !
(29.5.2012)
Příjemný sobotní výlet, aneb ukončení sezóny v Brně
30. kolo je minulostí, tudíž i sezóna 2011/2012 je za námi. V posledním kole jsme cestovali do jihomoravské metropole, ze které jsme se vrátili bez bodu za porážku 2:0, ale za to opět s porcí zážitků, vtipných momentů a nakonec i velmi dobrého pocitu z výkonu na tribuně. Naše dvanáctičlenná skupinka si tak jednoznačně poslední výjezd sezóny užila a výsledek zápasu byl tím nejméně podstatným, jelikož Zlín padl a nikdo jiný nás na devátém místě přeskočit nemohl, stejně tak my jsme ani v případě vítězství nemohli jít před Opavu. Den před výjezdem také konečně přišla dlouho očekávaná nová trička 1909, do kterých se celá výprava oblékla.
Zájem lidí o poslední výjezd nebyl takový, jako na předchozí důležité záchranářské výjezdy, do Brna vyrážíme z Mostu pouze v deseti lidech, dva doráží po vlastní ose. Až na nepříjemnost v podobě objíždění bouračky u Slaného cesta utíká velmi rychle, i díky sledování dílů Okresního přeboru na DVD. Za Prahou musíme bezpodmínečně stavět, kvůli jedné naší princezně (zdravíme Káťu), jelikož loužička pod sedačkou byla v dohledu. U hradu Štemberk stavíme na oběd, kde také pořizujeme nějaké fotky. Více jak hodinu před zápasem jsme v Brně, čekáme na vstupenky a domácím pořadatelem, mimochodem vypadajícím spíše než jako pořadatel, jako nějaký silný boss sicilské mafie, jsme dovedeni do našeho sektoru. Procházející fanoušci kolem modro-bílého stadionu v modrych dresech Chelsea v nás na malý moment vzbuzují pocit, jako bychom stáli u Stamford Bridge, ale opravdu jen na moment. Za pár chvil se dostáváme do našeho sektoru, ze kterého už se můžeme naplno kochat vyprodaným brněnským stadionem (vyprodaným zpočátku prázdnými sedačkami). Na zápas nakonec přišlo 2300 diváků, což na Brno není moc, když do posledního kola hráli o naději, tedy alespoň o šanci přeskočit Sokolov. Ovšem i tuhle návštěvu může většina týmů, včetně nás ve druhé lize závidět.
Vyvěšujeme 4 vlajky na plot, připraveny jsou i mávačky, ze kterých však používáme jen dvě velké. Zápas začal jasně - Brno bylo neustále na naší polovině a my nepřesnými přihrávkami sami umožňovali domácím dostat se do tlaku, ze kterého i pochopitelně vyústil vedoucí gól. Špatný odkop pouze těsně za vápno, kde byl faulován domácí hráč a Mezlík tvrdou ránou překonal Pokyho. Naší skupinku to však vůbec ve fandění neovlivňuje (jako vždy) a některého chorály/pokřiky se místy ztichlým stadionem nesou solině. Škoda však velké dálky sektoru od hřiště za bránou. Domácí kotel je pro nás velikým zklamáním. Z velké dálky pozorujeme skupinu odhadem padesáti fanoušků, což je uznejte sami na Brno velice slabé. V prvním poločase vytahují transparent údajně podporující anglický Cardiff, co přesně je napsané nelze z té dálky rozluštit. Před poločasem dostáváme z penalty druhý gól a je hotovo. Po zbytek zápasu se v kotli bavíme všelijak. Na mušce je především bubeník, autor toho článku, za svou oddanost Baníku (ostříhání vlasů za záchranu), za což je jeho hlava označena za rugbyový míč a všichni se velice baví :-D (byl jsem donucen toto mé pohoršení do reportu napsat . . . ) I ve druhém poločase neúnavně fandíme a užíváme si poslední minuty této nakonec výborné sezóny na naše poměrny. Především na poměry, které byly po podzimní části.
Zpáteční cesta je také klidná. Kousek za Brnem stavíme na McDonaldu na večeři a pak někteří již značně unaveni, vyčerpáni i velkým teplem, které přes den panovalo spí, či odpočívaj a popíjejí pivo. S odcházejícími hráči jsme se během celého dne postupně loučili a pořizovali fotky. Všichni na Baník, na partu, jaká se na jaře utvořila a především pak na nás fanoušky budou vzpomínat jenom v dobrém. Tolik asi závěrem k poslednímu reportu této sezóny.
A teď vzhůru na měsíční fanouškovskou/fandící dovolenou. Nechat odpočinout hlasivky, nervovou soustavu, která dostala uplynulou sezónu značně zabrat a za měsíc, se začátkem přípravy začínáme opět i my. Velký souhrn sezóny 2011/2012 z pohledu Ultras 1909 na tribunách očekávejte koncem tohoto týdne.
(28.5.2012)
Povedená exhibice na závěr sezóny !
Baník zelení - Baník bílí. To byly týmy, které proti sobě v úterním odpoledni nastoupili a v každém případě si nic nedarovali ! Po šedesáti minutách na světelné tabuli svítilo skóre 3:3 a rozhodnout musely penalty. Na ty nakonec zvítězil bílý tým, díky vítězné penaltě Vaška Harnische a mohl si tak užít vítězné kolečko. O výsledek však v tomto zápase opravdu nešlo. Pro fanoušky to bylo poděkování za celosezónní věrnost a pro naše fotbalisty určitě příjemné zpestření tréninkové jednotky, místo které měli právě tento fotbálek. Pojďme si celý zápasový a předzápasový program znovu připomenout.
Oproti minulému roku, kdy byl rozkučkový fotbálek uspořádán více spontáně a utkání se hrálo na tréninkovém hřišti, v rozlišovácích a pouze tak, "dokud budou síly stačit", letos však bylo vše nachystáno do posledního detailu. Hrálo se tedy na hlavním hřišti, byla připravena světelná tabule, byl hlasatel, proběhl oficiální nástup, nechyběla znělka ligy mistrů. Jednodušše vše tak, jako by probíhal zápas áčka proti některému druholigovému soupeři. Pouze s tím rozdílem, že kotel až na pár jedinců zel prázdnotou a ta znělka při nástupu taky byla lehce nadčasová :-)
Zápas začal ve strhujícím tempu a již ve druhé minutě se měnilo skóre ! Centr ve vápně propadl až před bránícího "zeleného" Honzu Rochovanského, který ve snaze odkopnout míč do bezpečí, napral svůj pokus neomylně za Danoskiho záda - 0:1. Hostující lavička v čele s Péťou Hendrychem a jeho asistentem Standou Hofmannem st. se mohla radovat. Ovšem pouze několik minut trvalo "hostující" vedení. K míči se dostal Venca Štípek a gólmanovi nedal šanci - 1:1. Dvě chyby však poslali opět na koně bílý tým. Jako první se prosadil na zadní se štěstím o tyč Vašek Harnisch a několik minut na to potrestal zbytečné vyběhnutí jinak výborného Danoskiho Kerbr střelou z půlky. V té chvíli bílí ovládali střed hřiště a jasně svého soupeře přehávali. Ovšem poločas už skončil dvoubrankovým vedením bílých, i přes několikaminutovou přesilovku zelených, jelikož do konce poločasu musel ze hřiště odejít za červenou kartu brankrář Hofmann, který zahrál mimo pokutové území jasnou rukou.
Do druhého poločasu však vlétli namotivovaní zelení a jejich aktivita byla znát. Postupem času bílým začala docházet šťáva a jen díky nepohlídání některých ofsajdových situací nepřišel trest pro bílé dřve. Po několika neúspěšných pokusech byl však tvrdě faulovaný ve vápně Venca Štípek a Denis Kejkrt se z penaltového puntíku nemýlil - 2:3 ! To však ještě nebylo vše. Zelený středopolař Denis (mimo jiné autor článku :-D) další geniální přihrávkou ala Tomáš Pilař vyslal do samostatného úniku Tondu Holuba, který udělal Hofimu kličku a vyrovnal tak na 3:3. Na obou stranách bylo k vidění ještě několik šancí, tu největší měl minutu před koncem na kopačce Pavel Fencl, ale Standa Hofmann předvedl výborný zákrok a střelu pod břevo vyrazil na roh.
Následovali tedy penalty, které kopali pouze hráči z řad fanoušků. V těch byl nakonec o jednu penaltu úspěšnější bílý tým a strhl tím tak vítězství na svou stranu. Po zápase nechybělo sportovní plácnutí se soupeřem, udělala se skupinová fotka na závěr a myslíme, že tím nejlepší možným způsobem se ukončila sezóna na stadionu Josefa Masopusta.
FK Baník Most zelení - FK Baník Most bílí 3:3, 3:4 pen. (1:3)
Rozhodčí: Juska ml. - Peška, Haspra
Sestava zelených: Danoski - Knakal, Kura, Holub, Štípek, Jamrich, Běloušek, Bertelman, Fencl Patrik, Fencl Pavel, Kejkrt, Kumbera, Rochovanský, Káš, Janega. Trenéři: Zach, Listopadová
Sestava bílých: Hofmann - Řehák, Kerbr, Procházka, Listopad st., Nguyen, Pokorný, Mlika, Dittrich, Petr, Švarc, Hendrych ml., Adam, Harnisch. Trenéři: Hendrych, Hofmann
Další fotky na stránce Ultras 1909 na Facebooku, Foto: V. Veverka
Povedená domácí rozlučka ! Baník přejel Táborsko
Poslední domácí zápas této sezóny vyšel na výbornou. Naši hráči ve 29. kole přehráli Táborsko 3:0 zásluhou branek Kerbra, Knakala a již třináctigólového snajpra Mliky. Skvělé jaro tak zakončili vysokou výhrou a nám, fanouškům i tímto výsledkem poděkovali za podporu.
Před samotným zápasem áčka, které bylo mimo jiné kvůli MS v hokeji přeloženo s výkopem o dvě hodiny dříve, bylo již několik dní dopředu domluvené fandění žákům U14 a U15. Pro ně to mělo být poděkování, za jejich účast v kotli na většině domácích zápasů během jarní části. Oba týmy chodily v hojném počtu a zasloužili si určitě mnohem větší účast z naší strany, než jaká nakonec byla ! Sešlo se nás sotva deset a v takovém počtu se toho opravdu moc vymyslet nedá. Opět se ukázalo, jak lidé z našich řad umí naslibovat svou účast a nakonec je z toho takové zklamání jak pro nás, kteří jsme přišli, tak především pro žáky, včetně trenérů, kteří neustále hnali své kluky do kotle ! Tímto se U14 a U15 omlouváme a uděláme všechno pro to, abychom vás jestli ne tuto sezónu ještě, tak určitě tu příští přišli podpořit v mnohem větším počtu.
Ovšem ukázalo se, že celková účast v sobotním dni bude zklamáním. Zřejmě však někteří fanoušci dali přednost hokeji v podání Finska s Ruskem . . . I takoví jsou bohužel v našich řadách. Těžko si vysvětlovat, z jakého důvodu byl počet lidí v kotli na posledním, rozlučkovém, domácím zápase tak slabý. Sešlo se nás s bídou padesát, což je málo, když na předchozí domácí zápas, ve středu proti Bohemce přišlo daleko více lidí.
Od úvodu však i přes vysilující horko fandíme a užíváme si poslední domácí zápas v sezóně. Kotel však pořádně rozproudí až vedoucí gól Milana Kerbra těsně před poločasem. V tom druhém už se ze zápasu stává postupem času jasná záležitost a Knakal s Mlikou přidávají další dvě branky. Deset minut před koncem zápasu je střídán odchovanec, stabilní hráč základní sestavy ve druhé lize, hráč který ve své kariéře neoblékl jiný dres, než ten se znakem našeho Baníku, Standa Hofmann. Pro něj je připraven transparent s nápisem "Penaltový mág, to je Hofi bečovák ... Hofi díky !".
Závěrečná děkovačka se však povedla. Je připravený nápis "103 let vášně, 2 roky fanatismu" v doprovodu s menší pyroshow. Tedy několika kompakty, římskými svícemi, bengály a dýmem.
Jak už bylo zmíněno, jediné co zápasu, resp. kotli chybělo, byl větší počet lidí, který si tento zápas jednoznačně zasloužil ! To, co naši hráči předvedli na jaře, to byla opravdu jízda, zakončená ziskem největšího počtu bodů, který Baník ve svém po sestupu čtyřletém působení ve druhé lize získal - 38 a to nás ještě čeká zápas v Brně ! A i díky vyrovnávací brance Rosenda minutu před koncem za Ústí ve Zlíně, znamenající remízu 2:2 Baník poskočil na 9.místo ! Ruku na srdce, kdo by tohle po konci podzimní části tipoval ? Vzájemné poděkování tedy chtělo daleko větší účast fanoušků jak v kotli, tak celkově na stadionu.
(20.5.2012)
Druholigoví, druholigoví, tak jsme stále druholigoví !
Těžko hledat slova, popisující radost po výhře 2:0 v Sokolově, která nás definitivně zachránila ve 2.lize. Každý fanoušek, především pak ten, co byl v sobotu přímo v Sokolově u jednoho z nejemotivnějších zápasů téhle a nejen téhle sezóny si slova najde sám. Možná ani ne slova, ale především stačí ten krásný pocit, kteří v sobě všichni máme. Nepopsatelná radost při obou gólech, především pak při druhé trefě Tomáš Pilaře, který míč zakroutil přímo do šibenice a následná oslava celého týmu pod naším sektorem, k tomu těžko něco více psát. Tak si pojďme tento příběh sobotního dopoledne připomenout od začátku ...
Je 7:45 a skupina čtyřiceti fanoušků se schází před mosteckým stadionem. Jak se na seznamu odškrtne poslední člověk, můžeme vyrazit. Všichni víme, jak jsou nalosovaná poslední tři kola, s kým hrají naši soupeři, především pak Třinec. Doufali jsme, že do konce minimálně dva body nějakým způsobem urveme a potvrdíme bez ohledu na výsledky soupeřů naši záchranu. Nálada je tedy po cestě jako vždy výborná, procvičujeme hlasivky. Do Sokolova přijíždíme necelou půlhodinu před zápasem, vyvěšujeme vlajky a dáváme domácím jasně najevo, kdo bude na sokolovském stadionku "domácí". Dlouhou dobu před utkáním marně vyhlížíme nějaký sektor domácích fanoušků, nakonec objevuje skupinku zhruba deseti nejvěrnějších, kteří za týmem ještě stojí, když hrají "pouze" o postup do nejvyšší soutěže.
Skupinka zhruba deseti fanoušků ještě přijíždí vlakem a vše je připraveno na začátek bitvy, která může rozhodnout. Já, jakožto autor článku a jeden z nejvěrnějších fanoušků Baníku narovinu řeknu, že před zápasem jsem ani zdaleka nečekal, jaký výkon naši borci předvedou. Sokolov není na třetím místě jen tak náhodou a nám to s aspiranty na postup nejde - viz. zápas s Ústím, Jihlavou. Lerch fouká do píšťalky a naše chorály se nesou sokolovskou kotlinou. Náš bílý balet velice sebevědomě začíná a domácí nepouští do šancí, ani jejich náznaků. Po několika slabých střelách a nebezpečných centrech před Bučkovu, to ve 22. minutě přichází ! Bohužel je několik sekund před gólem vhozena dýmovnice, čímž část kotle přichází o náš vedoucí gól v podání Jirky Mliky - 0:1 ! Milan Kerbr posílá přesný centr z levé strany a náš střelec ukazuje domácím obráncům, kdo je pánem ve vápně, když hlavou uklízí nekompromisně balón do sítě. Následná radost je neskutečná. Fanoušci na plotě, nastříhané papírky všude, jednodušše oslava hodná gólu, který by nás měl poslat do Champions league. Ovšem to co nás čeká ve druhém poločase je pouze slabý odvar. Následuje vytažení chorea, kde je na zeleno-bílé šachovnici nápis: Ze všech Baníků nejstarší, je ten náš mostecký - 1909.
O poločas se jde jeden z našich radikálnějších fanoušků zchladit do říčky, která protékala přímo před (za) naším sektorem. PČR, která na náš sektor dohlížela opět ve velice hojném počtu tak ihned využila situace, aby zahnali nudu. Nahého fanouška okamžitě obklíčili a začalo dohadování. Nakonec však byl odvezen za tento hrubý trestný čin. Ale pojďme zpět k zápasu. Druhý poločas začíná a náš bílý balet útočí směrem k našemu kotli. Začátkem druhé půle se fandí ještě o poznání lépe. I možná díky vědomí, že Sparta "B" vede v Třinci. Naši hráči domácí nepouštějí domácí opravdu k ničemu a v 57. minutě se děje toto: Kapitán Tomáš Pilař si zkušené dojde pro faul na hranici vápna, ovšem pro ohrožení brány je to velice těžký úhel. Všichni, včetně nás fanoušků i sokolovských hráčů očekáváme centr. Pilka však levou nohou posílá míč přímo do šibenice a míří společně s celým týmem i rozcvičujícími se náhradníky k našemu kotli, který byl od místa zahrání pouze několik metrů ! Jak už bylo zmíněno, tenhle pocit se nedá snad ani slovy vyjádřit.
Zbytek zápasu si naši hráči s naprostým přehledem kontrolují a jen málo chybí, aby výsledek skončil i více, jak 0:2. Několik minut před koncem zjišťujeme, že Sparta vede v Třinci již 2:0 a následuje tak krásný pokřik ... Druholigoví, druholigoví, tak jsme stále druholigoví ! Rozhodčí píská konec a je hotovo ! S hráči několik minut emotivně slavíme vítězství a záchranu.
Následuje balení a každý oslavuje po svém. Po cestě k autobusu zpíváme, fotíme se pomalu domlouváme s našimi hráči zastávku v nedalekých Karlových Varech. Ti několik minut po našem zastavení přijíždějí a oslavy pokračují. Autobus je námi obklíčen a vzájemné poděkování pokračuje (bohužel jela jen část, ostatní zůstali v Sokolově nebo jeli auty). Následuje vítězné kolečko, které rozeřvává trenér Standa Hofmann :-) Nechybí ani společná fotka a vydáváme se na zbytek cesty domů.
Asi netřeba dál nic dodávat, oslava podobná tomu, jako by jsme slavili postup minimálně do ligy. Tady je krásně vidět, jak "málo" stačí fanouškovi Baníku ke štěstí. Budu zde citovat i to, co jsem napsal na Facebook: Někteří fanoušci brečí u televize, když jejich Barcelona, Chelsea apod. nevyhrají titul ... já brečím radostí, že se můj tým zachránil ve druhé lize :-) jak krásný pocit. To alespoň pro nás, fanoušky mluví za vše.
Další fotky na Facebook stránce Ultras 1909.
(13.5.2012)
Bohemka udolána ! Záchrana je zase o krok blíž
Další výrazný a důležitý krok udělali naši hráči k záchraně. Ve vloženém 27. kole doma přetlačili střížkovskou Bohemku, díky brance Jiřího Mliky. Ten si v osmnácté minutě počkal na hranici ofsajdu na přihrávku a jak je jeho zvykem, nekompromisně poslal míč na zadní tyč. Zápasy ostatním celků, hrajících o záchranu vyšly na výbornou a doufáme, že náskok pěti bodů na Třinec už si naši hráči pohlídají. Ostatně s dalšími třemi týmy máme shodný počet bodů - střed tabulky je na dosah :-)
Na to, že se zápas hrál ve středu od 17:00 a všichni čekali, že na stadionu bude sotva 300 diváků a i kotel bude poloviční oproti víkendovým termínům, bylo tomu přesně naopak. Na stadion si našlo cestu necelých 800 diváků, i v kotli se sešlo velmi slušné číslo, odhadem 70-80 fanoušků. Na tento zápas není připraveno po dlouhé době žádné choreo, pouze se využívají malé mávačky. Na nástup zkoušíme poprvé doma nový chorál, jenž se ujímá velice dobře. Celková úroveň supportu je velmi dobrá a napomáhá tomu i poměrně brzký gól a jasné přehrávání soupeře v prvním poločase.
Na začátku druhé půle je k vidění obvyklá situace. X lidí musí bezpodmínečně na párek a tudíž minimálně deset minut od úvodu druhého poločasu je kotel takřka poloviční. Hosté ve druhém poločase přidávají na obrátkách a jen díky výbornému Bertelmanovi či nemohoucnosti Bohemky držíme hubený náskok. Ten můžou z několika nadějných brejků naši hráči potrestat, ovšem situace řeší vždy špatně. Po závěrečném hvizdu můžeme slavit další domácí vítězství 1:0.
Do soboty všichni nemluvit, nechat hlasivky odpočinout a vzhůru do Sokolova !
(10.5.2012)
Jasná prohra, fanatický support, spaní na chodníku. I takový byl výjezd do Jihlavy
Baník ve 26. kole cestoval na hřiště jasného aspiranta na postup do nejvyšší soutěže. Jelikož se na Vysočině hraje již v pátek od 18:00 hodin a my pochopitelně nemohli na zápase chybět, pro některé nastala chvíle pro dovolenou v práci, či předčasný odchod ze školy. Ve 14:30 se tady scházíme u stadionu, po příjezdu našeho 23-místného tranzitu nakládáme vlajky, buben, všechny zúčastněné fanoušky a vyrážíme. O tom, jaké problémy byli s naplněním-nenaplněním tranzitu bude ještě řeč, na konci této reportáže. Snad si každý, o kom bude řeč sáhne do svědomí a zamyslí se, zda podobné jeho jednání je to správné. Tak tedy ...
Od samotného odjezdu z Mostu se modlíme v jediné. Abychom zápas stihli od začátku. Věděli jsme, že něco málo přes tři hodiny není zrovna čas, kdy bychom měli být v klidu. Přece jenom pátek odpoledne přes Prahu, to není nejlepší kombinace. Do Prahy cesta utíká jako vždy velice rychle. U Šestky nabíráme ještě Markýze a alespoň pro tranzit jsme kompletní. Po okruhu jedeme vstříc oblíbené D1, kde nastávají první dva problémy. Tím první je, že se před námi při nájezdu na dálnici zjevuje nekonečná kolona aut, která ale naštěstí nestojí a velmi pomalým tempem se posouvá. Netušili jsme, jak dlouhá je, jak dlouho v ní budeme popojíždět a především jsme netušili, zda na zápas přijedeme včas.
Dalším problémem bylo, že někteří měli již před Prahou velikou potřebu WC. Víčka od piva totiž od začátku cesty létaly jedno za druhým. Jelikož v našich řadách máme velice vynalézavé jedince, napadlo je, že by mohli pomalého popojíždění v koloně využít na vykonání své potřeby. Vyskočili z tranzitu a přímo na dálnici u krajnice si ulevili. Následné dobíhání za to údajně stálo :-) Několik km po cestě už konečně potkáváme pumpu, kde můžou konečně všichni na záchod.
Cesta do Jihlavy už pokračuje bez problémů a zhruba dvacet minut před výkopem vyrážíme z parkoviště směr hostující sektor. Tam nám jsou předány vstupenky a po důkladné prohlídce se všichni dostáváme na své místo. Ti, kteří do Jihlavy přijeli poprvé opět nemůžou uvěřit svým očím. Nejen krásná architektura okolních tribun, ale především skvostný výhled na hřiště byl výborný. Na podobných stadionech bych zavedl dalekohled ke každé vstupence. Jelikož jsme toho však procestovali hodně, těžko nás něco po sektorech v Čáslavi, ve Vlašimi či ve minulou sezónu ve Varnsdorfu, překvapí.
Smíření s tím věšíme vlajky, připravujeme buben a organizujeme "rozestavení" všech přítomných, aby byl vizuální i zvukový efekt co nejlepší. Oba týmy nastupují na hřiště a od úvodní minuty je zřejmě všem jasné, kdo bude vládnout tomuto zápasu. Baník se dostává nepřestnostmi v kombinaci a prohráváním osobních soubojů pod tlak, ke kterého pramení i standardní situace, po které se domácí dostávají do vedení. I tak však v žádném případě nepolevuje intenzita fandění a poprvé "testujeme" nový chorál. Ten se i přes naprostou spontánost a neučení po cestě výborně ujímá. To nejlepší si však necháváme na závěrečných dvacet minut. To už Baník zaslouženě prohrává 3:0. Výkon na hřišti by všichni přítomní zhodnotili asi tak, jako nejhorší výkon na jaře. Ale nedělali jsme z toho žádnou vědu. Před koncem znovu rozjíždíme již zmíněný chorál, který doprovázíme úbíráním a přidáváním na intenzitě. Shlédnout krátké video můžete na konci reportáže. I po zápase nepřestáváme fandit, naši hráči přichází poděkovat za podporu a my pomalu začínáme balit. Kdybychom však věděli, co nás čeká v následujících minutách, či hodinách, vůbec bychom nepospíchali. Před sektorem ještě potkáváme hloučky jihlavských fanoušků, kteří nás chválí za výborný support, jaký dlouho od hostů nepamatují. To nás samozřejmě těší, následující SMS už bohužel ne.
Dostáváme informaci, že tranzit, kterým jsme přijeli nemohl nastartovat a je kdesi v servisu. Když se to všichni dozvídají, přijde jim to jako vtip. Ovšem s následujícími minutami je nejistota odjezdu (především času odjezdu) stále větší. Naštěstí servis je pár metrů od stadionu, tudíž jdeme zjistit situaci a někteří si jdou vyzvednout to, co si v tranzitu nechali. Neustálé telefonáty na ose - Denis, vedení Baníku, vedení mosteckého dopravce, servisu, nového jihlavského dopravce, nebraly konce. Z deseti minut se stala půl hodina, z půlhodiny hodina ... Někteří si jdou nakoupit, ostatní nevěřícně sedí, volají domů, jaká veselá příhoda nás potkala, někdo si dokonce ustlal na chodníku. Čekání si také krátíme tím, že odpalujeme bengál v doprovodu s naším novým chorálem. Projíždějící auta mají o pozdvyžení postaráno. Po neustálém "možná to pojede - možná ne, vydržte", přichází ve 22:00 (více jak dvě hodiny po zápase) zpráva, že je na cestě náhradní autobus. Nikdo však nečekal, jaký luxus pro nás přijede. Autobus, podobný tomu, jakým jezdí fotbalisté Barcelony :-) nás ve 22:15 vyzvedává a my s úlevou nasedáme. Každý pro sebe má 4-sedačku a může si vychutnat zasloužený spánek.
Do Mostu přijíždíme něco po jedné hodině ráno i přes značnou únavu je nám jasné, že si do sbírky výjezdů připisujeme další zajímavou historku. Po výsledcích v tomto kole opravdu radost nemáme, ale máme to ve svých rukách. Ve středu porazit Střížkov a v sobotu opět ven - do Sokolova.
Na konec se ještě musím zmínit o nepříjemnosti v podobě účasti-neúčasti na tomto výjezdu. Kdyby dorazili všichni, kteří dopředu řekli, že pojedou, náš počet by odpovídal kapacitě autobusu. Tentokrát už však napíšeme i jména těch, kteří nedorazili: Rochy, Fürstovi, Dan Hýna, Vlasta Sliva, Ríša Štekr, Láďa Čadil, Jirka Adam. Každý z nich přislíbil účast a pouze několik z nich bylo schopných (alespoň den předem) dát vědět, že nejedou. Hlavně že o tom neustále mluvíme, je to všude napsané, ale výjezd co výjezd se tyhle skupinky najdou.
(6.5.2012)
K dokonalému obratu chyběly centrimetry, z Opavy cenný bod !
Baník a s ním neodmyslitelně i skupinka fanoušků cestovali ve 25. kole přes celou republiku pro další bodový zisk, tentokrát do Slezska - do Opavy. Tropické horko, které provázelo celou cestu i samotný zápas, bylo vysilující. My i hráči jsme se s tím nakonec vypořádali více než dobře a po osmihodinové cestě do Opavy, strhujícím zápasu plného emocí a nakonec i gólů jsme se na k nám na sever vraceli s bodem, za remízu 2:2. K tomu však bylo již po 25 minutách hooodně daleko. To když Opava po pěti zápasech vstřelila gól a rovnou v rozmezí sedmi minut dva, paradoxem však jaké. První dvě střely domácích na branku - dvě nechytatelné šibenice - 2:0. Před koncem poločasu však vykřesal naději po výborné akci Kerbr, což naše hráče jednoznačně nakoplo. Ihned z kraje druhé půle byl faulován Štípek ve vápně a Hofmann se opět nemýlil. Následovala červená karta pro domácího Coufala a neskutečný obrat byl v dohledu ! Ten se mohl stát skutečností pět minut před koncem, ale Hofmannům přímák Květoň z šibenice vytáhl na roh. Tolik k samotnému zápasu, nyní si pojďme celodenní výlet shrnout pěkně od začátku.
V sobotu v osm ráno se scházíme před mosteckým nádražím v počtu devíti lidí. Několika lidem, kteří přislíbili účast voláme, píšeme - marně však. No co, už jsme zvyklí a řekli jsme si pouze, že oni přijdou o další skvělý výjezd. A přesně tak to nakonec bylo, kdo nejel, mohl litovat. V 8:22 tedy vyrážíme rychlíkem směr Praha a cesta utíká poměrně rychle. V hlavním městě je přes hodinu a půl čas a tak se rozdělujeme na dvě skupinky a jde se na oběd. Při cestě po Václavském náměstí nemůže nikoho jiného než našeho sólistu čapí filharmonie (Čermiho) napadnout, aby začal řvát Baník Most :-D Před odjezdem je dokoupeno náležité množství tekutin, jelikož pitný režim byl v parném dnu nezbytný. S pivem v batohu a napranými žaludky tak sedáme do dalšího vlaku směr Ostrava.
Cesta opět utíká solidním tempem a o zábavu je postaráno. Nejprve se o ní stará jedné části fanoušků slečna sedící vedle nás (pro upřesnění taková slečna, o které se mnohým z nás zdají sny, po kterých bývá ráno v trenkách loužička) Zajímavým zjištěním po skoro dvou hodinách cesty bylo, že s námi vlakem ve vedlejším vagónu cestují příznivci Viktorky Žižkov, která hrála svůj zápas o naději v Ostravě. Také jich však nejelo o moc více, než nás. Pouze 13 a mezi nimi i všemi známý Ondra Janoch, který měl před infarktem, když zjistil, že jsme ve vedlejším vagónu. Tak jsme s pražáky prohodili pár slov a připili si na tři body. Dalším vtipným momentem bylo, když skupinka policajtů zjistila, že mimo fanoušků Žižkova ve stejném vlaku jedou ještě fanoušci Ostravy. Sestava vypadala následovně: Žižkov, PČR, Baník Most, PČR, Baník Ostrava.
V tomto vlaku je však naprosto narváno, proto musí náš filharmonista půlhodinovou cestu strávit v úložném prostoru pro zavazadla. Zbytek již poměrně unavený odpočíval před konečnou stanicí. Na té na nás čekal autobus, který nás přes celé město odvezl na stadion, který se nachází v příjemném prostředí u parku a řeky. Toho Čermi pochopitelně ihned využil a smočil své tělo ve studené vodě, při výstupu nechybělo čapí vystoupení :D
Nakonec se všichni úspěšně dostáváme do našeho sektoru, kde věšíme vlajky, nechybí ani pro každého zelená mávačka. Dáme našim hráčům jasně najevo, že i v tomto zápase se na naší podporu mohou spolehnout a nemohl chybět ani předzápasový popěvěk, zpívající o výhře hostů v dnešním zápase. Stadion se solidně plnil a návštěva byla vizuálně mnohem vyšší, než 1573 diváků. Domácí kotel není naplněný tak, jak je v Opavě známo, i tak některé chorály zní velice pěkně. Dle ohlasů jsme však i my (na protější tribunu) místy velmi dobře slyšet, úroveň supportu nepoznamenaly ani dvě branky v naší sítí, naopak po kontaktním a vyrovnávacím gólu ještě automaticky přidáváme. Po zápase si s hráči vzájemně poděkujeme za výkon a vyčerpaní se odebíráme k autobusu. I přes ne uplně pohodlnou zpáteční cestu však s pocitem zisku důležitého bodu v bojích o záchranu vyrážíme směr Most. Některým z nás se daří usnout a po třetí hodině ráno hlásíme úspěšný návrat domů.
(29.4.2012)
Po dlouhých měsících na nesestupových pozicích ! Hofmann opět rozhodl
I třetí klíčový zápas Baník zvládl ! Po výhrách se Zlínem, Spartou byla přetlačena i silná Karviná, s Palečkem v bráně. Toho nakonec patnáct minut před koncem pokořil zřejmě nový kanonýr Baníku, stoper Standa Hofmann, jehož střela se mezi spousty nohou dokutálela až do branky. Nyní je tedy osud zbytku sezóny pouze v našich rukách a po dlouhé době musí dotahovat ztrátu někdo jiný, konkrétně Třinec a Vlašim, kteří v tomto kole padli.
Těžko říct, zda si předzápasové motivační "kecy" vzali všichni fanoušci k srdci, ale spíše ne. Jako vždy plno jindy věrných fanoušků nedorazilo, ale i tak počet nebyl nejhorší, odhadem se nás sešlo mezi 60-70. Byly dodělány další malé mávačky, kterých bylo tak už 56, přesto si několik lidí "nezamávalo". Přestože se dlouho nedaří vstřelit vedoucí gól, fandění je na velmi dobré úrovni, ikdyž někteří jedinci na to klasicky srali a jejich výraz byl otrávený, znuděný, ospalý. (jsem opravdu rád, že stojím u bubnu a nemusím být celý zápas otočený na kotel, to by bylo příliž pro mé nervy). Baník svého soupeře jednoznačně přehrává a jen díky Palečovi, brankové konstrukci či špatného zpracování drží MFK bezbrankový stav. Ve 30. minutě je vytaženo choreo proti Souši, kde je namalovaný chlapeček, čůrající na znak Souše. Bylo doprovozeno chorálem "Ultras je tu zas", což bylo vše říkající. O poločasovou přestávku se silně rozpršelo a zřejmě pro nás kapky štěstí do druhého poločasu. Těžko by se totiž Hofmannův míč do branky dokutálel, pokud by nebyl trávník mokrý :-) Konečně vyšel předzápasový los tak, že až druhý poločas Baník útočil směrem k našemu kotli, což bylo s vítězným gólem výborné spojení. Euforie byla veliká, každý věděl, co tento gól mohl znamenat. Hráči už si závěr s klidem pohlídali a nebýt špatného zakončení Štípka, mohlo být několik minut před koncem vymalováno.
Vítězná děkovačka se také vydařila. I přes horší organizaci bylo odpáleno několik stroboskopů, bengálů a dým. To skvěle doprovodilo oslavu nás fanoušků s pod kotlem slavícími hráči. Byla vyzkoušena i odpovídačka černá (fanoušci) - zelená (hráči), což zvládli kluci na výbornou. Třetí vítězství v řadě, 13. místo v tabulce, opravdu vydařený víkend.
(23.4.2012)
Další krok v cestě za záchranou ! Ze Sparty se třemi body
Další úkol splněn ! Pro naději na záchranu Baník potřeboval získat tři body na hřišti posledního sparťanského béčka a to se povedlo. Díky nádherné brance Danoskiho a ve druhém poločase pojistce z kopačky Standy Hofmanna tak hosté zaslouženě odvezli tři body za výhru 2:0. Do Horních Počernic dorazila Baník podpořit necelá šedesátka nejoddanějších a až na několik menších nepříjmností můžeme tento výjezd hodnotit jako jeden z nejlepší vůbec za poslední dobu ! Pojďme si to tedy shrnout pěkně od začátku.
Jelikož vedení zcela zafinancovalo náklady na dopravu do Prahy, nebyl zase až tak velký problém naplnit autobus. Ještě několik hodin před výjezdem byl zájem opravdu enormní. Ale jelikož byl nakonec objednán větší autobus, moc dobře jsme věděli, že nemusíme mít obavy napsat, že můžou ráno k autobusu přijít i lidé, kteří nebyli na výjezd dopředu přihlášení. Samozřejmě několik lidí standardně nedorazilo a z Mostu vyráželo jen 41 fanoušků.
V Praze je před místním stadionkem na několik desítek fanoušků připraveno jako vždy a všude několik jednotek policajtů a těžkooděnců, co kdyby náhodou, že ... Ihned při vstupu na stadion vzniká první menší problém, když hlavní pořadatel nemá absolutně tušení, že studenti mají vstupné za 20,- Ovšem to nás nevyvádí z míry, tohle je totiž jak jsme zjistili na českých stadionech zcela běžné, že pořadatelé a pokladní nemají vůbec přehled o tom, kolik je na jejich stadionu vstupné, popřípadě si ho při větším počtu hostujících fanoušků upravují na místě. Další nezbytnou buzerací je odstranění víček od flašek s pitím. Co kdyby jsme je chtěli házet na domácího gólmana ... Nevpuštění s většími mávačkami už po předchozím opatření bylo nezbytné, přestože za bránou byla síť, kterou by měla problém přehodit i Barbora Špotáková.
Do Prahy přicestovalo také dost fanoušků po vlastní ose, především vlakem. Na úvod je potřeba zmínit a poděkovat několika přátelům z Jablonce, kteří nás přijeli podpořit. Bohužel pro jednoho z nich skončil zápas velice rychle, jelikož "porušil návštěvní řád SK Xaverov Horní Počernice - pokus o pronesení pyrotechniky, což je považováno za jeden z nejbrutálnějších trestných činů a tak bylo jednání PČR nekompromisní - spoutat a odvézt, pokud možno zavřít do konce života do Azkabanu.
Jak bylo již zmíněno, v sektoru je nakonec necelá šedesátka mostečáků a od úvodu se rozjíždí kvalitní support. Na nástup je vytaženo choreo s nápisem "Věříme vám", což je v těchto chvílích asi to nejvýztižnější a doufali jsme, že bude i dostatečně motivující. Přes opatrný úvod a jednu nadějnou šanci na domácí straně začali s přibývajícím časem získávat převahu na hřišti stále více naši hráči a po půlhodině hry přišel první moment, který dostal kotel do varu. Danoski pětadvacet metrů od brány napřáhl a střela zaplava přesně do šibenice. Radost v kotli byla díky důležitosti branky nesmírná. Několik "kapříků", visejících na síti si konečně splnilo sen - tímto zdravím Héňu ml.
Ve druhém poločase Baník přidává rychle pojišťovací branku a o osudu utkání je prakticky rozhodnuto. To se projevuje na hřišti taktickým dohráváním z naší strany a až do konce vytrvalým fanděním za Bertelmanovou brankou. Deset minut před koncem je zapálený zelený dým, několik stroboskopů a bengálů. Bohužel po této mini "pyroshow" jsou zadržení dva z našich fanoušků.
Vítězná děkovačka byla opravdu emotivní, skoro připomínající oslavu vítězství v Lize mistrů. Takhle se totiž bojuje o život ve druhé lize a všichni věděli, o co v tomto zápase jde. Po cestě domů panovala pochopitelně výborná nálada a už se plánoval domácí výprask palečkovo Karviné, který nás posune v tabulce konečně do nesestupovým pozic !
Výsledky soupeřů v bojích o záchranu v tomto kole hráli pro nás a pouze Čáslav vybojovala bod. Baník tak stáhl manko a společně s Vlašimí a Třincem má stejný počet bodů.
(15.4.2012)
Zlín udolán !
První z klíčových zápasů při předzápasové pětibodové ztrátě je za námi. Baník šťastně zvítězil 1:0, díky penaltě Standy Hofmanna. V naší situaci však nemůžeme koukat na to, jaký výkon hráči předvedou, důležité jsou především body a ty jsou doma ! V kotli oproti Ústí výrazný početní rozdíl, důvod ať si každý kdo nebyl určí sám. Zda byla příliž velká "zima", odjelo se o Velikonoce na chatu nebo zda to ovlivnily dvě porážky ?! I tak necelá padesátka nejvěrnějších je na svém místě a na nástup je vytaženo choreo s nápisem "Zničte ty dřeváky", s přeškrtnutým znakem Bati + roztržená kopačka. Těžko říct, zda úroveň fandění ovlivňuje důležitost zápasu, kdy nervózní hra na hřišti se přenáší i do kotle, ale je v tomto zápase oproti některým zápasům dost podprůměrné.
Na zápas je připraveno 36 malých, jednoručních mávaček v černo-zeleno-bílé kombinaci. Na ty je před zápasem a o poločas vybráno skvělých 670,-, čímž se jejich výroba prakticky vrátila ! Díky moc všem, kteří přispěli. V 61. minutě na hřiště přichází makedonský forvard Danoski a po dvou minutách na hřišti je u klíčového momentu. Na hranici vápna se dostává před svého strážce, který ho fauluje a v kotli panuje nadšení a zároveň veliká nervozita, když si míč staví Standa Hofmann. Bezpečně však posílá míč po zemi k tyči a radost v ten moment nebere konce. Důležité zmínit, že pouze u některých, našlo se dost lidí, kteří si možná ani neuvědomili, jak důležitý gól právě padl. Papírky po gólu zcela zaplavili náš sektor a ještě dnes ráno jsem z některých kusů oblečení malé kousky vyklepával :-)
V závěru může být vítězství pojištěno, ale ani dva nadějné brejky nejsou úspěšně dotažené do gólu, ale po závěrečném hvizdu to nikomu nevadí. Prakticky existenční zápas se zvládl a při vítězné děkovačce si mohli všichni oddechnout.
(8.4.2012)
Baník padl ve Varnsdorfu a situace je opět vážná
Po povedném startu jara, kdy Baník ze třech utkání vybojoval sedm bodů a výrazně se přiblížil týmům před sebou, se opět záchranářské boje výrazně komplikují. Po prohře s Ústím přichází další porážka, tentokrát s rozjetým Varnsdorfem 2:1. Přestože byli hosté po proměněné penaltě Kerbra ve vedení, po hloupých chybách dvakrát inkasovali a o osudu utkání bylo rozhodnuto. Ani necelá čtyřicítka hostujících fanoušků nepomohla a tak následující kola budou nejspíš pro druholigovou existenci zásadní !
Vedení společně s kabinou zasponzorovali cenu autobusu na tento výjezd a přestože se čekal větší zájem, autobus se solidně zaplnil a hodinu po poledni se mohlo vyrazit směr Varnsdorf. Oproti minulé sezóně, kdy náš autobus po cestě vypověděl službu, tentokrát jel jako o závod a hodinu před začátkem utkání jsme byli na místě. Několik fanoušků ještě doráží po své ose a již několik minut před začátkem bylo zcela jasné, které mužstvo bude mít na stadionu "domácí prostředí". Varnsdorfských se schází v kotli možná deset - patnáct a během zápasu je příliš slyšet z našeho sektoru není.
Na nástup vytahujeme zelenou plachtu se lvem, která měla premiéru v prvním jarním domácím zápase proti Vlašimi. Fandí se v dobrém tempu a intenzitě, po vedoucím gólu je to ještě o něco lepší. Na hřišti je k vidění zajímavý fotbal během prvního poločasu, k naší smůle však první výraznější šance domácích končí vyrovnávacím gólem. První poločas tak končí remízou 1:1 a všichni jsou v očekávání, s čím Baník nastoupí do druhého poločasu. Bohužel však žádná velká šance na hostující straně k vidění není a domácí dvacet minut před koncem trestají. Následují minuty válení varnsdorfských hráčů a bezzubý tlak hostů. V našem sektoru až do samotného konce fandíme, na co síly stačí, ovšem na výsledku se již nic nemění.
Plní zklamání po dobře rozehraném začátku opouštíme místní stadionek, který hlídá během zápasu možná padesátka policajtů a alespoň dvě jednotky hasičů. Takhle se vydělávají pěkné peníze koukáním na fotbal. Přestože každý ví, jak dopadl zápas Čáslavi a ví, jak vypadá tabulka, na zpáteční cestě panuje dobrá nálada. Úkol pro nadcházející zápasy je tedy jednoznačný. Pokud máme udržovat naději na záchranu, tři následující zápasy musí přinést devět bodů, jinak se procenta naděje výrazně sníží.
Článek o tom, jak moc důležité zápasy nás čekají a jak důležitá bude podpora nás, fanoušků, očekávejte v průběhu týdne.
(2.4.2012)
Ústí nás posadilo na zadek
Jak se píše v jedné knížce, "po dvou výhrách začnete mít dojem, že Váš tým může vyhrávat už pokaždé, to je však velký omyl", to přesně sedí na sobotní zápas proti lídrovi soutěže z Ústí nad Labem. Hráči na hřišti určitě nic nepodcenili, ovšem utkání dosti ovlivnili dvě situace. Tou první byl brzký gól, když se prosadil hlavou Moulis a tou daleko zásadnější byl zákrok Dvořáka na unikající Danoskiho, za který uviděl červenou kartu. Ústí se ve druhém poločase zatáhlo a úspěšným betonem nepustilo Baník ke slovu. V samém závěru unikl Veverka a pojistil výhru hostů.
Věta na začátku se spíš hodí a odpovídá dění v kotli, který byl na tento zápas naplněn skvěle. Odhadem je v kotli necelá stovka fanoušků, kteří s natěším očekávají další výhru Baníčku. V pěkném jarním, na sluníčku až letním počasí na stadion přichází slušná návštěva přes tisíc fanoušků a po delší době celkový pohled na tribuny vypadá trošku solidně. Avšak sluníčko není až tak pozitivní pro kotel, který měl jeho záři v očích po celý zápas. Především pak značně ubíralo síly na fandění.
Na úvod zápasu je připraveno choreo pro trenéra Michala Zacha, k jeho 43. narozeninám. Je nakreslený obrázek Míši z oblíbeného nanuku + nápis ZACHránce. Opět se však nepodařilo choreo pořádně držet, což celý efekt trošku zkazilo. Příště asi bude předzápasová zkouška, aby se někteří naučili papír o rozěrech 4x4 metry držet . . . Následuje solidní nástup co se týče fandění, většina kotle jede na maximum. Ovšem první akce Ústí končí vedoucí brankou hostů a pro některé v kotli to znamená částečný bojkot a fandění částečně upadá. Větší část však stále ví, že zápas je otevřený a i přes pozornou hostující obranu a žádné velké šance na naší straně to tam padnout může. A tak až do konce zápasu udržujeme solidní support.
Zápas tak nakonec končí vítězstvím hostů na hřišti, na tribuně však opět od hostů spíš fraška. Alespoň pokud se podíváme na postavení Ústí v tabulce. V hostujícím sektoru se nachází 5-6 příznivců, kteří jsou "slyšet" zlehka asi dvakrát během zápasu s jediným pokřikem, který v Ústí nejspíš existuje - (f)arma :-) Ve V.I.P. sektoru ještě sedí hlouček důchodců, který se hlásí k barvám Ústí, avšak atmosféře derby také moc nenapomáhá. Určitě by zasloužil takový zápas fanouškovskou prezentaci i hostujícího týmu. Přejme však takovým týmům postup do nejvyšší soutěže, určitě to zkvalitní ultras scénu v ČR.
My si přejme, že počet v kotli půjde stále nahoru, někteří zapracují na tom, že fandění se nemá odvíjet od výsledku a jak už bylo zmíněno, nácvik držení chorea bude také nezbytný, pak je několikahodinová práce pár jedinců zbytečná, pokud není vidět :-)
A především si přejme, že příští týden si odvezeme nějaké body z Varnsdorfu !
(26.3.2012), foto: V.Veverka
Ultras 1909 vyrazili napříč republikou do Třince
Výjezdy autobusem, autem, tranzitem, či vlakem na kratší vzdálenost máme již několikrát za sebou. Ovšem nyní 1909 podnikly premiéru, co se týče výjezdu přes celou republiku vlakem. Přesně 24 hodinový výjezd třinácti věrných výrazně okořenilo i to, že samotný zápas začínal v Třinci ráno v 10:15, a tak jsme museli vyrážet o den dřív, v půl deváté večer. Zážitků je opravdu mnoho. Počínaje cesty z Mostu, přestávky v Praze, přes následnou společnou cestu se stovkami ostraváků ve vlaku, skvělým borcům z tábora třineckých fanoušků, posezení v hospodě, samotný zápas a následnou zpáteční cestu. Tak začínáme ...
Určite je potřeba pro začátek zmínit to, jakým způsobem se podílelo vedení klubu na finanční podpoře výjezdu, v podobě vyřízení slevy na jízdenku, plus část z ní přímo zasponzorována, za což jim patří velké díky. Když byly jízdenky zajištěny, mohlo se vyrazit. Na nádraží se schází v pátek večer deset fanoušků s jasným cílem - vyrazit do Třince a za 24 hodin jít z nádraží s nějakým bodovým ziskem. Sedáme tak do vlaku s časem odjezdu ve 20:22, který míří přímo do města u polských hranic. Již dopředu jsme věděli, že v Praze nás čeká "skupinka" fanoušků ostravského Baníku, kteří stejným vlakem jako my pojedou domů ze zápasu na Spartě. To nás však vůbec neodrazuje a naopak po celou cestu do Prahy panuje výborná nálada. Prozpěvují se chorály, někteří vytahují na posilněnou a především kuráž vodku, zbytek se drží jistoty - piva. Samozřejmě nechybí vtípky, například , že v přepočtu na jednoho z nás vychází pouhých 80 ostraváků, což by neměl být problém.
Do Prahy se dostáváme něco po půl jedenácté a plán je většinu jednoznačný - najíst se v KFC či jiném fast foodu a co nejrychleji jít opět do vlaku, jelikož se dalo předpokládat, že pokud nastoupí více jak 800 chacharů, místa nebude dost. A to se také potvrzuje. Všichni s napraným břichem chvíli před půlnocí jdeme do vlaku hledat volné kupé, což se zdá být jako velký problém. Naštěstí je nám jedno uvolněné, ale i tak kapacita je o několik míst menší, než jaká by byla potřeba. V Praze se k nám totiž připojují další tři fanoušci. Dva kamarádi z Ostravy a Jirka Kosejk, ostřílený pražský fanoušek Baníku. Na chodbě ve vlaku se tak začátkem cesty z Prahy tísní desítky fanoušků Baníku, obyčejných lidí a mezi nimi i několik z nás. Postupem času však někteří vystupují a koncem pětihodinové cesty z Prahy do Třince si někteří konečně sednou i na sedačku ve vedlejším volném kupé. Přes obavy, že budou dělat baníkovci problémy, jsme mile překvapeni. Celou cestu je ve vlaku naprostý klid a jediní v našem vagónu kdo byl slyšet, jsme byli my. U některých už se začal postupně s přibývajícím časem projevovat alkohol v krvi, ale vše se dalo zvládnout.
Směsice výletníků byla opravdu i přes malý počet různorodá. Kluci, holky, starší, mladší, ospalejší, naopak i hyperaktivní jedinec se v našich řadách objevil. Příznaky dával najevo především tím, že pokud přišel jakýkoliv náznak únavy, ihned se rozsvicelo světlo, otevíralo okno, otevíraly a zavíraly dveře s doprovodnou větou: "Nespěte, já se nudím, pojďte něco dělat", snad se mladší z rodu Kosejků poznal :-)
Příjezd do Třince byl také velice pozitivní. Na nádraží na nás čekali dva místní borci Michal s Danem a vyrazili jsme v půl šesté ráno směr první otevřená hospoda. Dopředu jsme počítali s tím, že tak brzy ráno ještě nebude otevřená ani pekárna, s o to větším údivem jsme sledovali, že do první hospody se naše skupina nevejte, je v ní již příliž mnoho návštěvníků. Zakotvili jsme tak v nedaleké hospodě, někteří se probrali pomocí kávy, někteří pomocí výborného točeného Radegastu. Po několik hodinách vyrážíme již směr stadion, kde se setkáváme s ostatními domácími fanoušky, kecáme o všem možném i nemožném, vyměňujeme šály, děláme skupinovou fotku a naše skupina se půl hodiny před zápasem přesouvá na samotný stadion.
V sektoru věsíme na plot vlajky "Vládci severu" a "Uhlomost". Narozdíl od minulé sezóny jsme na stadion vpuštěni i s mávačkami. Od úvodu zápasu se snažíme fandit na pokraj sil. Sluníčko rychle ubíralo síly a v počtu třinácti lidí se toho moc vymýšlet nedá. I tak však dáváme všechny chorály a ženeme naše borce za bodovým ziskem. I přes několik nevyužitých šancí na obou stranách končí zápas zaslouženě bezbrankovou remízou a my tak s dobrým pocitem, dalšího úspěšného jarního zápasu můžeme psychicky připravovat na zpáteční cestu. Po zápase jak u našeho sektoru, tak u autobsu hráčům děkujeme za předvedený výkon, oni nám naoplátku za fandění a odhodlání vyrazit takovou dálku za svým týmem.
Na nádraží nás berou hráči autobusem, jelikož bychom těžko stihli vlak, pokud bychom museli přes celé město. Tam probíhá závěrečné poděkování obou stran a my vyrážíme vyčerpaní směr Most. Na zpáteční cestě už na všechny padá únava, některým šťastlivcům se daří na několik hodin usnout, někteří končí pouze u snahy a odpočívání. Po několika přestupech se dostáváme až do posledního osobáku z Ústí nad Labem do Mostu. Celý výjezd má vyvrcholení v podobě zpívání Héni juniora chorálu od třineckých dobrodruhů "My neřveme, jsme potichu". Však on to na následujím zápase všem rád zazpívá :-)
(17.3.2012)
Baník má další tři body, Vlašim konečně udolána
To, co chybělo kádru na podzim začíná konečně vycházet. Hráči zvládají klíčové zápasy se soupeři z dolní poloviny tabulky a momentálně už Baník ztrácí pouhé dva body na dva nejbližší soupeře ! Dva nejlepší střelci týmu zaznamenali po jednom góle a zaslouženě bereme tři body.
Tento důležitý zápas jsme nebrali na lehkou váhu ani my, fanoušci. V kotli se nás i s díky podporou několika kluků z žákovských týmů sešlo něco přes 70 a od úvodu jsou karty rozdány jasně. My v kotli nepouštíme ke slovu skupinku vlašimských příznivců, hráči na hřišti jasně přehrávají soupeře, avšak celý první poločas i přes výraznou územní převahu, řadu centrů a šancí gól ne a ne padnout. Na nástup je vytaženo choreo na zelené plachtě s obrysem lva 1909, který je v logu. Naše přání několikrát během zápasu jasně vyjadřujeme novým chorálem, že chcem tři body, tak ať jim hráči dají (ten vytoužený) gól. Několik minut po začátku druhého poločasu jsme se dočkali - po sérii vyhraných soubojů Jirka Mlika nasadil obránci přihrávkou na Danoskiho jesle a na konci podzimu trápící se střelec se nemýlil - 1:0 a kotel exploduje radostí poprvé. Ovšem až do 87. minuty, kdy vítězství pojistil Mlika to byly nervy. Vlašim hrála na hranici rizika a nebýt výborného zákroku Bertelmana proti Vaněčkovi pět minut před koncem, bůh ví, jak by zápas dopadl. Tři minuty před koncem však Mlika zahrál znovu na jesle, tentokrát gólmanovi Vlašimi a bylo rozhodnuto. My na tribuně mohli slavit další tři body a společně si s hráči užít děkovačku.
Foto: V. Veverka, E. Beneš (12.3.2012)
Fantazie ! Baník veze z Čáslavi tři body
Nově poskládaný tým vykročil za záchranou rázně ! Z Čáslavi veze zásluhou dvou branek Jiřího Mliky vítězství 2:1. Všemi fanoušky očekávaný zápas tak vyšel na podtrženou jedničku. Jediné, co lehce kazilo dojem z celkového výjezdu bylo jednání čáslavských pořadatelů a "klece", ze které polovina kotle neviděla na druhou stranu hřiště. Však o tom, jak může svaz sektor a podmínky pro hostující fanoušky v Čáslavi schválit, bude ještě řeč. Konkrétně bude napsána oficiální stížnost.
Pojďme tedy na samotný začátek celého dne. V 11:00 je stanoven sraz pro všechny účastníky výjezdu, kteří se postupně schází a konečný počet při odjezdu je 44. Přestože bylo přihlášeno 53 lidí - plný velký autobus, jak už je tradicí, vždy se na poslední chvíli někteří vymluví, zaspí a nebo nedají vědět vůbec. Tentokrát však díky bohu ! Ke stadionu přijíždí pouze menší, 45 místný autobus, přestože byl objednán o osm míst větší. Jelikož nás je akorát a nikdo další nepřichází, můžeme vyrážet směr Čáslav pro tři body.
Po cestě panuje výborná nálada, všichni jsou natěšení, prozpěvují se nové chorály a nechybí ani pověstná česká výjezdová svačinka - řízky a pivo :-) Po zhruba dvouhodinové cestě, která je také ovlivněná zastávkou v Praze, kde jsou nabráni další fanoušci, přijíždíme do Čáslavi. Před stadionem se potkáváme s ostatními, kteří přicestovali vlakem. Společně se tak dostáváme k sektoru, kde je nám oznámena nepříjemná zpráva. Z ničeho nic je vstupné i na stání, respektive na celém stadionu jednotné - 60 Kč. Žádná závratná částka (i když s ohledem na samotný sektor, bez občerstvení, bez WC, by mělo být vstupné za pětikorunu), ale od všech bylo vybráno 40 Kč, což bylo avizováno jak na webu, tak při jednání mezi kluby. Hold si chtěli domácí vydělat, když jim tam přijelo trošku více fanoušků . . .
Od samotného začátku zápasu rozjíždíme maximální support s hlavním cílem - dohnat naše borce za třemi body. Tento cíl se o něco přiblížil ve 33. minutě, kdy si na rohový kop Kerbra naskočil Mlika a nekompromisně hlavou rozvlnil síť. Výbuch emocí a radosti v kotli v tu chvíli neznal mezí. Po vstřeleném gólu nabralo fandění ještě více na obrátkách a i někteří jedinci, kteří nejsou schopní při "nepříznivém" skóre fandit, projevili emoce. Ty však těsně před poločasem zmrazil domácí Rakovan. Z přímého kopu nedal Bertelmanovi sebemenší šanci a trefil se přesně k tyči.
Druhý poločas začal stejně jako skončil první. Čáslav byla o něco aktivnější, ale pozorná obrana Baníku všechny náznaky spolehlivě řešila. Fandění však z naší strany neubíralo na intenzitě a vše vyvrcholilo v 74. minutě. Antonín Holub ideálně vysunul mezi obránce Jiřího Mliku, který se v podobných situacích nemýlí - 1:2 ! V tu chvíli byla srdeční funkce některých fanoušků v ohrožení. Tým běžel gól slavit k našemu kotli, což celé oslavě ještě přidalo. Následoval několika minutový nový chorál, který se začal zpívat spontáně v průběhu utkání. Baník konec utkání zkušeně dohrával a s posledním písknutím sudího Ochotnického mohli začít oslavy tří bodů.
Oslavy pokračovali pochopitelně v autobuse, kde však u některých stále převládalo to, že nemůžou uvěřit ve tři body. Postupem času začala převládat únava, která byla pochopitelná po odvedeném výkonu. Několik fanoušků ještě po příjezdu do Mostu čekalo u stadionu na naše hráče, kteří si zasloužili za odvedený výkon ještě osobní poděkování.
(5.3.2012)
Podpořili jsme U12 na halovém turnaji v Ústí nad Labem
Po zkušenosti z Velebudic na turnaji U12 dva týdny zpátky jsme se rozhodli, že někdy v budoucnu podpoříme tuto věkovou kategorii znovu. Netušili jsme však, že další dobrá příležitost přijde již tak brzy. Dostali jsme informaci, že se kluci zúčastní mezinárodního, silně obsazeného turnaje v Ústí nad Labem. Fandění v hale, výborné výkony U12, soupeři jako Sparta, Hradec, týmy z Německa a celkové kouzlo výjezdů nás ihned usvědčilo, že na tento turnaj musíme vyrazit !
Proto jsme se v sobotu v 7:04 vypravili vlakem směr krajské město. V hale je nás nakonec kolem 25 a od začátku vytváříme v hale solidní hukot. Naši hráči statečně bojují, ale nezvládají důležité zápasy s Hradcem a Žižkovem a končí tak již ve skupině. Ale dokud žila naděje, že Baník může postoupit, nevzdávali jsme se ani my, fanoušci. Podporovali jsme vždy tým, který jsme potřebovali, aby zvítězil a pomohl tak Baníku k postupu do semifinále. Bohužel v klíčovém utkání nepomohlo v souboji dvou německých mužstev ani naše mohutné povbuzování, Priestewitz ztratil dvoubrankový náskok a naděje byly pryč.
I tak však můžeme turnaj a fandění hodnotit pouze kladně. I ohlasy od trenérů a rodičů soupeřů byly skvělé.
Video sestřih z fandění ZDE !
(13.2.2012)
Zdařilá akce Ultras 1909 na turnaji U12
Úvod reportáže ze sobotní akce ve Velebudické hale bych opsal z předchozí pozvánky na tuto událost. Inspirovali jsme se slováckými Fanaticos a zahraničním Lechem Poznaň, vytvořit i u nás při nějaké přiležitosti halového turnaje co největší kotel našim mladým fotbalovým nadějím. Vytvořit jim bouřlivou atmosféru, na kterou nejsou zvyklí oni, jejich rodiče a konec konců ani my, fanoušci, kteří se na zápasech áčka do haly jen tak nedostaneme. A myslím, že už jen podle ohlasů tato premiéra vyšla náramně ! Spokojené byli obě strany a my i mladí fotbalisté si to náležitě užili.
V sobotu kolem půl desáté jsme se začali scházet ve Velebudickém "bazénu", kde se turnaj, obsazený deseti mužstvy konal. Počet 1909 byl alespoň na sliby některých fanoušků, kteří měli dorazit velice podprůměrný, sešlo se nás pouze kolem 25. Naštěstí i tenhle počet stačil k vytvoření skvělé atmosféry pro naše dvě mužstva. Konkrétně trenér Heidenreich postavil z velkého množství hráčů tým zelený a bílý. Oba ve svých skupinách soupeře jako Kladno, Teplice, Žatec, Chomutov, atd. zcela válcovali a zaslouženě tak čekalo finále turnaje právě na naše dva týmy. Po každém ze zápasů následovala i díky upřímné radosti a nadšení malých fotbalistů vítězná děkovačka, která především po skončeném finále stála za to ! Bílé i zelené mužstvo pod naším kotlem společně s námi sborově zpívalo chorál FK Baník, ze severu, na což ostatní týmy a rodiče zírali nevěřícnými pohledy.
Akci tedy můžeme hodnit pouze pozitivně a doufáme, že se z toho stane každoroční tradice. Poděkování tedy patří všem zúčastněným a především našim hráčům, kteří každý zápas poctivě odjezdili a skvěle s námi spolupracovali.
Video bude v průběhů následujícího týdne
29.1.2012
V první zkoušce prohra s Pardubicemi
V prvním zápase v roce 2012 proti Pardubicícm naši hráči neuspěli. I přes výborný vstup do zápasu, kdy Baník vedl po vlastní brance a vymetené šibenice od Petra Řeháka 2:0, nadějný výsledek neudrželi a ještě do poločasu inkasovali tři branky. Výsledek takového zápasu bychom však neměli brát moc v potaz, jelikož po 14 dnech intenzivních tréninků, není podstatné koukat na výsledek, ale především na to, aby se hráči potkali s míčem a po zápase nepřibyl nikdo na seznamu zraněných.
Více bych se zaměřil na fungování/nefungování kotle, který se na tomto zápase sešel v poměrně slušném počtu. Jeho kvalita však počtu, až na několik okamžiků vůbec neodpovídala. Na zápase ve Velebudicích se sešlo možná 30-35 fanoušků, kteří si chtěli na první pohled, i s ohledem na předzápasové internetové řeči, maximálně zafandit. Snad až na první chorál však aktivita některých jedinců byla velice slabá, v některých případech i nulová. Přichází otázka, proč tomu tak bylo. Je to pro některé tal nudné či trapné fandit na přátelských zápasech, přestože se sejde výborný počet? Nebo v té zimě nešla některým otevírat ústa? Mimo jiné je potřeba zmínit i to, že pokud se budou osobní problémy mezi některými jedinci dostávat i do samotného kotle a jeho fungování, může to mít výrazný vliv na support. Je potřeba si uvědomit, že následující jaro bude pro Baník asi nejdůležitější za posledních několik let, i s ohledem na celkovou budoucnost klubu. Proto myslím, že by stálo za to, se dát mezi sebou alespoň na fotbale natolik dohromady, aby během devadesáti minut zápasu všichni fandili na jaře na více jak 100%. Snad si všichni uvědomí, oč na jaře půjde! Taky se musím zmínit o tom, co mi nejde do hlavy . . . Zhruba měsíc jsou zde na webu v sekci chorály přidané dva nové, neustále je o tom zmiňováno na Facebook stránce 1909, aby se je všichni na první zápas naučili a mohli jsme je vyzkoušet. Přijde zápas a najednou 80% lidí v kotli kouká a neví, o čem je řeč. A když už se dá práce s tím, že je chorál vytištěný na papíře pro každého, přichází silný nezájem se něco učit (jde o 4 řádky o několika slovech). Takže to je další z důležitých věcí, které je potřeba zmínit a pro fungování kotle by bylo jenom dobře, kdyby se tento přístup některých změnil. Naopak pozitivní je, že na utkání dorazilo několik nových tváří. Poděkování patří také čtveřici fanoušků z Bíliny.
Ve středu čeká Baník přátelák s Chomutovem. Nabízí se otázka, zda jít fandit. Od soboty bylo v mém očekávání víc. Především co se týče natěšenosti na fandění po tak dlouhé pauze. Doufejme, že to správné natěšení od všech přijde začátkem března, až nás bude čekat první jarní zápas v Čáslavi.
Trápení neskončilo ani v posledním podzimním zápase
V předehrávce jarní části, v 16.kole, v posledním zápasem roku 2011 Baník nedokázal zlomit gólovou a především tříbodovou nemohoucnost a podzim tak stráví na předposledním místě se ztrátou šesti bodů na čtrnácté Brno! Se Znojmem se rozešel opět s bezbrankovou remízou 0:0, která je třetí takovou domácí remízou v řadě! Hráči sice do zápasu nastoupili aktivněji než v Sezimově Ústí, ani to však nestačilo. Buď nebylo v silách našich hráčů trefit míč, popřípadě bránu, a když už se tak stalo a po krásné Rosendově střele letěl míč do šibenice, Hrubý míč vytáhl na roh.
V kotli to vypadalo následovně. Při nástupu byl vytažen nápis: "Hrajte srdcem, hrajte za nás", na což návazalo 25 minut dlouhé ticho. Fandit se začalo chorálem proti naší "milované" radnici, s nápisem: "Město škodí fotbalu, Novotný je soušskej lhář", což bylo také o poločasvou přestávku pověšeno na protější tribuně v sektoru B. Následoval support na průměrné úrovni. Ovšem pokud nepadají góly (do hostující branky), těžko se kotel více hecne.
Tak teď přečkat tu nekonečnou zimní přestávku a na jaře společně za jediným cílem: ZACHRÁNIT SE !
Věrní Baníku !
Nekonečný příběh: Prohra na hřišti, výhra v hledišti
Poslední výjezd v roce 2011 skončil nikterak výjmečně z našeho letošního počínání na venkovních hřištích. Domácí nás v první půli jasně přehráli, více drželi míč a dokázali své šance s přehledem proměnit. Na druhé straně jedinou šanci Baníku v prvním poločase zazdil Danoski, který šel zcela sám na brankáře Fryštáka. Druhý poločas se výkon našich hráčů zlepšil, ovšem nevedl k žádné výrazné příležitosti a domácí tak zaslouženě vyhráli 2:0. Naopak na tribuně opět kvalitní výkon 1909. Od začátku do konce jsme i za nepříznivého stavu fandili a snažili si užít posledního fandění venku. 21 nejvěrnějších tak po zápase opět nemělo ani chuť za předvedený výkon našim borcům zatleskat. Cesta zpátky probíhala v pohodovém tempu, všichni si však asi podávali v duchu jednu otázku: Proč zrovna my ... ?
Další domácí zápas bez branek, proti Sokolovu pouze bod
Při stávající pozici v tabulce, s ohledem na naše poslední výsledky, zároveň však po výsledcích soupeřů, kteří se stále oddalují, Sparta dokonce přiblížila (před zápasem v tabulce přeskočila) jsme museli brát souboj se třetím Sokolovem jako nejdůležitější zápas podzimu, kde musíme nutně NAPLNO bodovat. Pokud bych se ztručně podíval na dění na hřišti, je paradox, jak se mění ne ani tak herní projev, jako projev na výsledcích. Nepamatuju si, kdy naposledy Baník ve třech zápasech v řadě (pokud nepočítám vlastní gól) neinkasoval branku ! Naopak vstřelit gól taky nikdy našim borcům nedělalo probém, nyní však jo. Ovšem pokud se podíváme na šance proti Jihlavě, na Střížkově, těžko říct, zda chybí kvalita, štěstí nebo čím to je. V sobotním zápase jednodušše vynikala nad ofenzívou obranná činnost a tak zápas skončil jak jinak, než tím nejhorším remízovým výsledkem - 0:0.
Co však nejen mě velice zklamalo, byla účast lidí na tomto zápase v kotli. Mám dojem, že zápas od zápasu jdeme početně dolů a na tomto zápase dosáhl počet necelých třiceti lidí !!! Pokud to porovnám se zápasem proti Spartě, je mi smutno. Pochopitelně tuším, co za to může. Ale doufal jsem, že většina lidí v kotli už pochopila, že aby se chodila jen pokud se daří, je fanouškovské myšlení na úrovni všech těch "velkých fanoušků", co fandí z pohodlí domova u televize Spartě, Barceloně apod. Stále opakuji, že máme potenciál v současné době mít kotel o minimálně padesáti lidech, jako tomu už v této sezóně bylo. Kde však dobrá polovina z nich v sobotu byla, to netuším. Hráči momentálně potřebují v důležitých zápasech podpořit, stejně tak bychom měli na stadionu společně podpořit názor, jaký odpad řídí na radnici naše město ! Již v sobotu jsme novým chorálem tento názor solidně vyjádřili, takže na Znojmo všichni pořádně naučit, najdete ho v sekci Ultras 1909 - Chorály.
Bod byl v dohledu, Baník srazil vlastní gól
Smůla, smůla, smůla. K té když se přidá nemohoucnost v zakončení, tak Baník si opět ze hřiště soupeře neveze ani bod. Na hřišti vedoucího celku druhé ligy, na Střížkově k němu měl v této sezóně asi nejblíže, ovšem v 90. minutě propadl rohový kop někam na malé vápno, kde se odrazil od nohy Schuta a dokutálel se za brankovou čáru. Zmar posledních výsledků tak nebere konce.
V sobotu ráno se před stadionem JM schází 21 oddaných fanoušků, kteří věřili, že smůlu už musíme i my zlomit a konečně si odvezeme z venku nějaké body. Vyrazili jsme tak po osmé hodině směr Praha - Prosek, kde sídlí místní Bohemians. Nakonec nás stojí v hostujícím sektoru 25 a fandíme od úvodu ze všech sil. Domácí trumpetisti sice troubí pěkně, o nějakém výraznější supportu nebo chorálech však nemůže být řeč. Pár minut před poločasem se dostává Zoran Danoski po chybě obránce do velké příležitosti, sudí Drábek však několika vteřinové držení našeho útočníka, který si nechtěl hrát na Chramostu a pokusil se v pádu zakončit, však neviděl ! Ve druhé půli pokračuje podobný obrázek hry, pouze s tím rozdílem, že Drábek každý souboj na naší polovině hodnotí jako faul. Tím dostává domácí do tlaku, ze kterého však vyústil rozhodující moment zápasu. Domácí už se méně věnovali obranné činosti a tak měl možnost Danoski poslat pěknou přihrávkou za obranu do brejku Nikovskiho, který však uplně osamocen před Winterem dělá nesmyslnou kličku a 100% šanci tak zahazuje. Všem se nám v tu chvíli vybavila podobná situace z předchozího domácího zápasu, když totožnou šanci řešil Danoski stejně mizerně. I tak se snažíme naše borce hnát alespoň za bodem, když už nám bylo jasné, že vstřelit gól je pro nás nesplnitelný úkol.
V závěru po nepříjemné standartce zachránil Baník Pokorný, v 90. minutě už byl však bezbranný. Schut si srazil míč po rohu do vlastní sítě a Střížkov tak i v dalším zápase doma zvítězil šťastnou brankou v závěru. ... Tohle se nám stát nemůže ...
Alespoň s naším výkonem na tribuně můžeme být spokojení. Většina odvedla maximum, ujal se nový chorál, počet taky solidní. Chybí tomu však jediné - góly a body, které by fandění posouvali ještě o několik úrovní výš. Po zápase přišli hráči se slzami v očích poděkovat za podporu.
Šance byly, branky nepřišly ...
Takto stručně by se dalo charakterizovat nedělní utkání s Vysočinou Jihlava. Náš kotel zůstal na začátku utkání prázdný, jelikož jsme protestovali proti výkonům našeho týmu, a tak jsme se rozdělili na poloviny a koukali na fotbal z jiné části stadiónu. Prvních osm minut utkání byla na stadióně slyšet tedy jen 25členná skupinka jihlavských fans. Po uplynutí této doby nás „Lídr kotle Tonda“ svolal všechny do kotle a začalo se fandit na plné obrátky.
První gólovou šanci měl po přihrávce Oboyi ve skluzu Rosendo, kterého vychytal brankář hostí. Jihlavští měli jen ojedinělé šance, které našeho gólmana moc nezaměstnávali. Fandění přibíralo na síle a potěšit nás mohl Danoski, který po centru Bělouška, střílel těsně vedle.
Po přestávce měl Baník více ze hry a přišly další šance. Nejdříve šance Nikovskiho, který se, ale zalekl toho, že je v offside a pak znova snajper Danoski, který se dostal k odraženému míči, krásně loboval brankáře hostí, ale toho na brankové čáře zastoupil jeden ze spoluhráčů. Tyto šance nás na tribuně vyburcovali ještě k lepšímu a hnali jsme naše hochy ke gólu. Hosté nás jedinkrát ve druhé půli vystrašili a to po rohovém kopu, kdy hlavičkoval vedle branky hostující obránce. Poslední šanci, v nastaveném čase, měl opět Danoski, běžel sám na brankáře, udělal mu kličku, vystřelil, ale balón opět vykopl z čáry hostující obránce, proto utkání skončilo bezbrankovou remízou.
Slovo na závěr. Mužstvo podalo dobrý výkon na hřišti, šance byly, ale chybí nám trochu toho štěstíčka. Nedá se nic dělat a bojovat dále. Snad se výsledky dostaví. Šance bude už v sobotu, kdy se i ultras vydává na výjezd do Prahy. Hrajeme se Střížkovem.
PS: Přesné Info v kolik a kde ještě sdělíme.( Připomínám cena 150,-Kč)
Zdroj Foto : Edvard D. Beneš (26.10.2011)
S Opavou ostudný poločas a bylo po zápase
My z ULTRAS a další fanoušci, kteří s námi tvoří kotel se na toto utkání velmi těšili. Dokonce jsme i vymysleli nový chorál na nástup společně s písní fort boyard.
Zápas začal oboustranným oťukáváním. My jsme postupně zahřívali hlasivky. Bohužel naší radost trochu utlumil sporný gól hostů už v 10. minutě utkání. Ještě hůře nám bylo o dvě minuty později, kdy chybu obrany potrestali Slezané gólem na 0:2. Jiskřičku naděje vykřesal, za další tři minuty, gólem po zkráceném rohu Hofmann. Naše víra ve vyrovnání stoupla a přidali jsme na intenzitě fandění. Jenže přišlo další nedorozumění obrany s gólmanem a útočník hostí toho opět dokázal využít a skóre zápasu bylo 1:3. Fandění tím pádem upadlo a hřebíčkem do rakve byla čtvrtá branka hostí v závěru poločasu.
Druhý poločas se již moc nefandilo, spíše se řvali směšné pokřiky jako například "tak jsme druhý od konce", atd. Prostě každý byl zklamán hrou Baníčku a nikomu se fandit nechtělo. Doufejme alespoň, že se naši hráči z této porážky rychle vzpamatují a příští týden porazí doma Vysočinu. Tři body jsou už potřeba jako sůl.
Text: P.H (17.10.2011)
Konečně! Danoski hattrickem zničil Spartu
Po několika zápasech bez bodu to konečně přišlo. V osmém kole jsme přivítali "béčko" Sparty a především poločasové vedení 3:0, zásluhou tří zásahů makedonce Danoskiho rozhodlo o důležitém vítězství pro naše barvy. Ve druhém poločase sice trošku zápas zdramatizoval Jakub Mareš, v zápětí reagoval dlouhonohý Oboya a zvýšil po úniku na 4:1. Sparta opět odpověděla gólem zkušeného útočníka Slepičky, nic víc už však naši hráči nedopustili.
V kotli se nás po delší době schází poměrně dost, odhadem něco kolem padesátky. Na druhé straně stojí v sektoru hostí tři sparťani, kteří však na jakékoliv fandění rezignují. Kde asi byla všichni ti rádoby sparťani, kteří se před zápasem hecovali, jak zafandí té jejich Spartičce :-) Začátek zápasu má mírnou převahu Sparta, nikterak to však neovlivňuje velmi dobrou kvalitu supportu. Výbuch radosti propuká po vedoucí brance Zorana Danoski a následně jeho dalších trefách. Myslím že i nový pokřik právě pro našeho makedonského útočníka se postupně ujal: Zoran Danoski O Ooooo, Zoran Danoski O Ooooo.
Ve druhém poločase pokračuje jízda jak na hřišti i v hledišti. Několikrát se podaří kotel rozdělit na dvě poloviny při některých chorálech, což znělo skvěle. Při závěrečném hvizdu je cítit všude velká úleva a radost. Na závěr bych zmínil jednu méně příjemnou věc z tohoto zápasu. Zhruba deset minut před koncem někdo z našich "fanoušků" s naprostým klidem hodil dýmovnici na naši černo-zelenou vlajku, ve které se propálili cca deseticentimetrová díra v průměru. Opravit to bezpochyby půjde, ovšem důvod tohoto jednání nám hlava nebere.
Foto: Jan Švarc (04.10.11)
Zápas venku ... nebo spíše "doma" v Ústí
Baník si z Ústí odváží "nečekanou" porážku 4:2, přestože patnáct minut před koncem se naši hráči postarali zhruba na půl minuty o drama, které prakticky ihned po rozehrávce Ústí po brance na 2:3 z našeho pohledu, ukončil dalším laciným gólem do prázdné brány dorážející Zachariáš. V krajském městě se nás sešlo na třicet, což můžeme nejen co se týče počtu, ale i úrovně fandění zařadit na špičku všech výjezdů za posledních mnoho let. Vytvořili jsme našim borcům domácí prostředí, které jim však dle výkonu bohužel nepomohlo.
V počtu 23 lidí se vydáváme v sobotu ráno vlakem směr Ústí. Z místního nádraží se vydáváme na několik kilometrů dlouhý "pochod" na stadion. Zhruba třicet minut před zápasem se dostáváme do našeho sektoru, vyvěšujeme vlajky a psychicky se chystáme a dáváme tipy, o kolik gólů dnes prohrajeme. Ještě několik fanoušků přijíždí po vlastní ose a náš počet je tak poměrně solidní. Při nástupu vytahujeme přichystaný transparent pro naše zesnulé hokejisty - jejich jména + nezapomeneme. Následně už začínáme naplno fandit a přítomným několika stovkám místních diváků dáváme najevo, kde je zde "doma". První poločas i přes několik náznaků šancí končí výhrou domácích 1:0, když se trefil Volek.
Druhá půle nás i přes nepříznivé skóre ve fandění nikterak nepoznamenává a i přes další dvě branky fandíme jak se říká "na krev". Nechybí několik narážek na místní skvělé fanoušky, kterým jsme náležitě dali najevo, kdo vládne severu. Také jsme si vychutnali našeho "oblíbeného" ústeckého Veverku, který nás musí mít opravdu rád :-) Po gólu Bednáře na 2:3 se kotel dostává na několik vteřin do naprosté extáze, jelikož dostat se během minuty do jasně prohraného zápasu se nestává často. Jak už jsem však psal, přichází další chyba v obraně, šťastný gól na 4:2, který prakticky zápas ukončil. Ještě stojí za zmínku několikaminutový nový chorál "Okolo Mostu vede cestička ...", který se povedl slušně vyhecovat na to, že jsme ho jeli poprvé.
Po zápase se opět vydáváme na cestu k nádraží, odkud v poměrně dobré náladě vyrážíme domů.
Text: D.K., Foto : Vladimír Škaloud - Naše Mostecko (10.9.2011)
První domácí porážka, nešťastný zápas s Třincem
Naši hráči měli o motivaci před zápasem postaráno - odčinit výkon z Vlašimi a dát zapomenout nám všem fanouškům na jeden z nejhorších zápasů Baníku, co na něj chodíme (jezdíme ven). Jenže místo důležitých tří bodů přišla více než krutá porážka o tři góly - 1:4.
Do kotle dorazilo na tento zápas o něco více fanoušků než na Čáslav, ovšem počtu prvního to zápasu to stále bohužel nedosáhlo. Baník dostává na začátku utkání z penalty gól, naše fandění to však nijak neovlivňuje a celý poločas fandíme s vírou, že z tlaku, který si postupem času vytváříme, tam ten vytoužený gól padne. Ve 45. minutě se míč dostane na malém vápně k Sergeii Rusetskimu, který nekompromisně vyrovnává.
Ve druhém poločase se neustále tlačíme za vedoucí brankou, jenže přichází chyba, červená karta pro Standu Hofmanna a z následného přímáku dává svůj životní gól zkušený Patrik Siegl. Hned z rozehrání má obrovskou šanci Bednář, ovšem míč z výborné pozice trefí pouze do Lipčáka. Následně přichází další "K.O." v podobě gólu na 1:3, což "pokládá" i kotel a závěrečných pár minut už pouze sledujeme zmar v našem podání a branku na 1:4 v nastaveném čase.
Porážka všechny zklamala, ale sami jsme viděli, že hráči zápas odmakali a i kdyby jen za to si zasloužili po zápase zatleskání a pokřik "Ústí uděláme"
Text: D.K., Foto: Kateřina Pašková (5.9.2011)
Debakl ve Vlašimi
Stručně o sobotním zápase ve Vlašimi, kde Baník utrpěl nejvyšší porážku za posledních mnoho let. Naši hráči na silně podmáčeném terénu prakticky sami pouštěli jednou chybou za druhou domácí do šancí, kteří je neomylně trestali. Skóre se zastavilo na pohled strašném čísle - 7:0.
Do Vlašimi jsme vyrazili i díky výrazné finanční podpoře vedení a hráčů tranzitem (ještě jednou díky), v počtu 15ti lidí. Již podle předpovědi nám bylo od začátku dne skoro jasné, že ve Vlašimi zmokneme, teď už jen šlo to, jak moc. Samozřejmě že se ve středočeském městečku rozpršelo až kolem třetí hodiny a postupně déšť nabíral na síle. Za hodinu a 45 minut jsme dorazili na místo a ještě než jsme stačili dojít do sektoru, vodu jsme měli až . . . Naštěstí pořadatelé byli vstřícní a při záruce, že bude klid, pustí nás na kraj místní mini tribunky. Ovšem museli jsme sedět, takže úroveň fandění, ke které během první půle nepřidal ani výkon našich hráčů, byla poněkud nízká, přesto pokud jsme začali fandit, nejspíš jsme místní sympatický kotlík, čítající převážně starší fanoušky, překřičeli.
Během poločasové přestávky však déšť lehce ustoupil a my si chtěli jít zafandit alespoň na druhý poločas do "klece" (doslova). Jenže opět začínalo více pršet a tak jsme se rozhodli, že sbalíme věci a nějak "přežijem" druhý poločas s tím, že se budeme modlit, aby se počet obdržených branek zastavil před číslem deset. Takže se již až na několik výjimek přestalo fandit, všichni byli promočení a zmrzlí. Třeba například já si našel ve druhém poločase lepší zábavu, než sledovat trápení našich borců - na tip jednoho našeho fanouška jsem byl otestovat kvalitu místních klobásek - měl jsem ze dvou stánků, obě byly výborné :-) Ještě lepší však byla obsluha u druhého stánku, kde pracovala jedna pohledná dívka (bohužel, číslo mi nedala) :-) Po skončení zápasu nám kluci poděkovali za podporu a všichni jsme byli rádi, že je konec. Cesta zpátky probíhala v poměrně veselé náladě, co jiného nám také zbývalo . . .
Takže ! Hodně rychle zapomenout na tenhle zápas a příští týden proti Třinci vytvořit takový kotel, který se alespoň vyrovná tomu, jaký byl v prvním zápase a pár gólů soupeři dáme tentokrát my ! Další výjezd nás čeká do Ústí nad Labem v sobotu 10. září, takže se již můžete pomalu hlásit, abychom měli představu, kolik pojede lidí.
Text: D.K. (28.8.2011)
Další domácí paráda, tři góly v síti Čáslavi
Ve třetím kole jsme doma přivítali Zenit Čáslav a naši kluci opět zápas odmakali na 100% a zaslouženě pro naše barvy získali tři body za výhru 3:2. O góly se postaral Zoran Danoski a Ezequiel Rosendo. Kotel sice značně početně oslabený oproti prvnímu zápasu s Brnem, však už nehodlám řešit, proč plno lidí, kteří naslibuje, že dorazí, nakonec nepřijdou vůbec, dají přednost aquadromu apod. nebo si jdou jako velcí "frajeři" sednout mimo kotel. Ovšem to je pouze jejich blbost, sami neví, o co přicházejí.
Sešlo se nás i tak kolem pětatřiceti a od úvodního hvizdu jsme nepřetržitě hnali Baník za vítězstvím. K tomu nás již v 6. minutě nasměroval doufejme že probuzený střelec Zoran Danoski, který si pohrál s čáslavskou obranou a s přehledem zakončil. Čáslavi se sice podařilo po nedůslednosti v našem vápně vyrovnat, ani to však náš kotel, natož hráče nezlomilo a v úvodu druhého poločasu opět udeřil "Šuker" - Zoran Danoski. Naběhl si na krásný pas Sergeie Rusetskiho a poslal míč na vzdálenější tyč. Tím opět víc ožil náš kotel, který se mohl radovat ještě z jedné branky, o kterou se postaral Eze Rosendo. V závěru Čáslav zápas zdramatizovala, ale kluci už si i za našeho několikaminutového chorálu FK Baník, ze severu zápas pohlídali a po odpískání konce jsme mohli po čtrnácti dnech opět slavit doma tři body.
Text: D.K. (21.8.2011)
Ze Znojma bez bodů
V sobotu ráno se vydalo 9 fanoušků směr Jihomoravský kraj do města okurek. Cesta probíhala v klidu a po pěti hodinách jsme dorazili na místo. Byla ještě hodina a půl do začátku zápasu a tak jsme v klidu rozvěsili vlajky, shlédli předzápasovou rozcvičku a netrpělivě čekali na první hvizd hlavního rozhodčího, jímž byl náš oblíbený, ještě minulou sezónu pískající divizi, Josef Váňa u nás přezdívaný ŽOKEJ.
První minuty samotného utkání se odehrávali spíše ve středu hřiště a čekalo se na šanci. Jako první se osmělili domácí a vytvořili si několik dobrých situací. Vše ale končilo na dobře chytajícím brankáři Jakubovi Pokorném. Naše první šance vznikla po tečované střele Rosenda, ale ani odražený míč nedokázal Vodička dopravit do sítě. Šance přibývali na obou stranách a po jedné z nich nás zachránila i tyč. V naší největší šanci první poločasu se zjevil, po krásném přízemním centru Řeháka, Zoran Danoski, dokonce vsítil gól, ale pro údajný ofsajd neplatil. Poločas tedy skončil bez branek.
Do druhého poločasu jsme nevstoupili asi tou správnou nohou, jelikož už jsme po pár vteřinách prohrávali 0:1, když se po nákopu obránce dostal za záda obrany Pacanda a poslal míč za bezmocného gólmana Pokorného . Tutovku Baníku v druhém poločase, při akci 2 na 1 zmařil špatnou přihrávkou na Oboyu Danoski. Další větší šanci jsme si již nevypracovali, a tak na konci utkání svítilo na tabuli nelichotivé skóre 1:0.
Fandění bylo kvůli počtu zúčastněných slabší, ale splnili jsme to, co jsme si řekli před sezónou a to je, že nevynecháme jediný zápas a budeme povzbuzovat Baníček doma i venku.
Proto žádám všechny o to, aby přišli v neděli 21.8.2011 od 17:00 hodin na stadion Josefa Masopusta ( do kotle) a podpořili Baníček proti Zenitu Čáslav, pokud možno ještě více než tomu bylo při utkání s Brnem. Inspirací Vám je video viz odkaz na diskuzi nebo na facebooku.
Text: P.H. (15.8.2011)
Tahle výhra byla pro Vás, mějte se tam dobře, pane Kuneši
Během nedělního utkání s Brnem se k nám donesla zpráva, která nás všechny aktivní fanoušky Baníku velice zasáhla. Naše řady na vždy opustil pan Kuneš, mezi námi známý jako Lamas starší. Na fotbal už se bude dívat jen tam shora.
Opustil nás dlouholetý, oddaný fanoušek Baníku. Chlapík, který za svým klubem nacestoval tisíce kilometrů v první i druhé lize. Chlapík, který nezkazil žádnou srandu a který neodmyslitelně patřil k partě nás bláznů, kteří jsme Baník doprovázeli po celé republice.
Včerejší vítězství Vám posíláme tam nahoru, pane Lamasi! Ať je Vám tam dobře. Budete nám chybět.
Text: Ultras 1909 (8.8.2011)
Takhle chutná vítězství
Nevím, jakým nejvhodnějším slovem zápas se Zbrojovkou popsat, napadá mě jich hodně - fantazie, paráda, pohádka. Baník si v prvním kole připisuje nesmírně cenné tři body, proti celku, který alespoň před zápasem měl mít ve druhé lize velké jméno. Naši borci zápasu určovali tempo, hosty do ničeho nepustili a ve druhém poločase náš kotel nádhernou akcí, zakončenou parádní ranou rozradostnil Sergei Rusetski. Co se však odehrálo po celý zápas v našem nově přesunotém kotli pod střechou, to je podle ohlasů všech zúčastněných něco, co v Mostě za posledních mnoho let nikdo nazažil. Takže ...
Před zápasem panuje velké očekávání, kolik se nás nakonec v kotli sejde, jakou bude mít fandění úroveň, co předvedou naši hráči na hřišti, nebo jak se předvede stovka brňáků na druhé straně. Nakonec se nás pod střechou schází přes padesát a již několik minut před výkopem startujeme "chorál zápasu" - FK Baník, Ze severu. Už při nástupu jsem určitě nejen já pociťoval, že jsme udělali se změnou místa dobře, jelikož se po celý zápas chorály ozývaly ještě daleko od stadionu, údajně až skoro k Prioru. Baníkovci ovládali hru, my se bavili fanděním, však chybělo tomu jediné - vedoucí gól. Věřili jsme však i po poločasové přestávce, že o třech bodech pro naše barvy rozhodneme ve druhé půli.
Jak jsme všichni doufali, tak se stalo. V 65. minutě se po geniální přihrávce Rosenda dostal do šance velice aktivní Rusetski a nechytatelně propálil Bureše. V té chvíli v kotli propukla eufórie, jakou nikdo z nás roky nepamatuje. Jak před pár lety řekl prohlásil v zápase Slávie s Ajaxem komentátor Bosák po vedoucím gólu slávie, že kdyby se v tu chvíli dal stadion napojit na elektrárnu, Praha by svítila ještě několik dní, to samé platilo po našem gólu. Celý kotel ve varu, v objímání a někdo se až radostí válel na zemi, když ho kolega vedle shodil na zem :-) Od té chvíle kotel ještě přidal na obrátkách a do konce zápasu nepřestal zpívat, tleskat, skákat. Jak už jsem psal, vrcholem byl několika-minutový chorál "FKBaník", u kterého se jelo ze strany všech na krev. Baník s klidem dohrával zápas a mohl přidat i další branku, ovšem například Vodičkovi chybělo štěstí a jeho rána skončila těsně vedle tyče.
Po závěrečném hvizdu následovala skvělá děkovačka a především pak po zápase bylo nesmírně přijemné poslouchat od lidí na stadionu, nebo i od samotných hráčů, že tohle v Mostě ještě nezažili, že to bylo z naší strany výborné atd. AVŠAK ! Pořád se našlo pár lidí, kteří naslibovali, jak dorazí fandit, ovšem pak buď nedorazili vůbec, nebo seděli v jiných místech stadionu, což mi hlava nebere. Stejně tak důležitá zmínka pro ty, kteří se zúčastnili našeho dnešního představení: Nesmíme usnout na vavřínech, že tohle bylo nejvíc to to jde, a takhle už to půjde pořád ! To určitě ne ! Každý kotel může být ještě lepší, může se stále zlepšovat, rozšiřovat své řady a užívat si samotný zápas ještě víc. To znamená, že naším nejbližším cílem je vytvořit minimálně stejný, nebo ještě lepší, početnější kotel, který stejně jako dnes požene naše hráče ze výhrou !
Na závěr chci z pozice jednoho z lídrů poděkovat všem, kteří přišli, že jsme našim hráčům vytvořili po mnoha letech kotel, který stál opravdu za to. V nejbližších dnech bude také sestříhané video z našeho fandění, kde se budeme moci pokochat.
Zde je několik fotek z fandění a ze závěrečné děkovačky:
HOŠI DĚKUJEM !
Text: D.K., Foto: E.Beneš, Vašek Veverka, Kateřina Pašková (7.8.2011)
"Horto Magiko", aneb sezóna 2010/2011 končí !
Jelikož se tradiční autor valí s třemi promile u nás doma pod stolem, píši článek z posledního utkaní Baníku Most já.
15 minut před utkáním jsme se začali scházet a panovala dobrá nálada. Celkem nás dorazilo cca. 25 + 5 zástupců z BV. Hned od začátku jsme nastartovali famózní atmosféru, ke které výrazně pomohla plechová střecha, pod kterou se na tomto zápase usídlil náš kotel. Naší výbornou kulisu do konce zápasu přerušila pouze poločasová přestávka a v některých okamžicích několik hlášek na trojici rozhodčích.
První mírné utišení našeho kotle obstaral moment po kterém šli hosté do vedení. Slabý kontakt našeho brankáře, který po celý zápas podával velmi dobrý výkon, posoudil rozhodčí Paták nekompromisně jako nedovolený zákrok a penalta byla na světě - 0:1. Do konce poločasu se nic závažného nestalo a náš kotel stále mosteckou juniorku povzbuzoval.
Do následující půle jsme s chutí vlétli a srdcem BANÍK povzbuzovali. Druhý poločas ovlivnila nechutně pískající (mávající) trojice sudích. Za stavu 0:1 se domácí forvard Stanislav Jung dral do šance, ale pomezní rozhodčí mu mávl vymyšlený útočný faul. Z protiútoku se skóre měnilo a zápas byl víceméně rozhodnutý - 0:2. I za stále navyšujícího nepříznivého stavu, který ovlivnila i nepochopitelná červená karta pro Honzu Štefka, se náš kotel neúnavně bez ohledu na výsledek bavil fanděním. Na konci utkání svítilo na tabuli skóre - 1:4. Jedinou branku mostecké juniorky zaznamenal v závěru utkání střelou na přední tyč z hranice vápna Standa Jung. Pět minut před koncem jsme vytáhli opět náš velmi oblíbený chorál na konec „HORTO MAGIKO“ který jsme různě kombinovali až do závěrečného hvizdu. Velice se povedlo rozdělení na dvě poloviny.
Doufám, že na příští sezónu se sejdeme alespoň v počtu, který nás doprovázel v letošní soutěži.
Musím se rozloučit, protože už padám též za svým kamarádem Denisem Kejkrtem pod stůl, nashledanou příští sezónu.
Foto: Kateřina Pašková (18.6.2011)